Ministerstvo financí pracuje v kauze MUS na třech scénářích, výběr ovlivní Švýcaři

S případným podáním civilní žaloby v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) ministerstvo financí vyčkává do února, mezitím chystá ještě dvě další alternativy. Po úterní schůzce s vládními kolegy to zmínil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) s tím, že postup předurčí švýcarská strana.

"Pracujeme paralelně na několika dokumentech. Na základě rozhodnutí švýcarského odvolacího soudu dáme podání A, B, C podle toho, jak rozhodnou švýcarské orgány," prohlásil Kalousek a dodal: "Máme jedno podání o prominutí lhůt. Nějaké další podání podáme neprodleně po rozhodnutí odvolacího soudu, ať už bude kladné, nebo záporné."

"Ideální by pochopitelně bylo, kdyby nám švýcarská strana propadnutí lhůty prominula. I třeba s ohledem na to, že ve Švýcarsku došlo k zásadní změně trestního řádu, přijetí řádu úplně nového," konstatovala vicepremiérka Karolína Peake (VV).

"Nemůžete mít dvě podání najednou. Mohu vás ujistit, že usilovně pracujeme na dalších dokumentech, nejenom na civilní žalobě," naznačil dále Kalousek.

"Podle švýcarského práva zřejmě existuje i nějaký způsob, jak se domáhat škody nikoli z pozice poškozeného v trestním řízení, ale zkrátka vyčíslit tu škodu, kterou Česká republika identifikuje – a tuto žádat nikoliv jako účastník v trestním řízení, ale jako civilní účastník," připojila Peake. Vicepremiérka přiznala, že alternativní scénář do detailu nezná, na schůzce o něm slyšela poprvé a musí si k němu nechat zpracovat analýzu.

Možné scénáře postupu v kauze MUS vypočetl už v polovině loňského listopadu premiér Petr Nečas (ODS). Uvedl tehdy, že jednou z variant je využití paragrafů 70 a 105 švýcarského trestního zákoníku, které dávají možnost jít cestou takzvaného propadnutí majetkové hodnoty a možnost ČR přihlásit se k nároku na část těchto finančních prostředků. "Myslím si, že jde opravdu o toto," okomentoval pro agenturu Mediafax Kalouskem zvažovanou třetí cestu ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Stejně jako Karolína Peake i Pospíšil přiznal určitou míru nejistoty. "Říkal jsem panu ministrovi, že by bylo lepší mít od právníků tyto podklady písemně," zmínil s tím, že jeho rezort se kauzou do detailu nezabývá. Ze stejného důvodu podle svých slov ustoupil od požadavku na co nejrychlejší podání civilní žaloby. "Byl jsem přesvědčený, že není důvod s jejím podáním čekat. Ale nechci jít s panem ministrem do sporu," prohlásil pro Mediafax.

Ministr financí potvrdil, že pro jeho úřad pracuje advokátní společnost PRK. "Pan doktor Procházka je členem nejen české advokátní komory, ale také bernské advokátní komory. A je pochopitelné, že má v Bernu své spolupracovníky," uvedl Kalousek.

"Ujišťuji vás, že jakmile se stane jakýkoli procesní právní krok v té kauze, ať už rozhodnutí ze strany švýcarských orgánů nebo jakékoli podání ze strany našich orgánů, budete okamžitě informování," slíbil ministr financí.

"Zabývali jsme se pochopitelně i celým tím procesem, jak jsme se vůbec do situace, v jaké nyní jsme, dostali. Pan ministr financí i ministr spravedlnosti mi nabídli, že mi poskytnou přehled toho, v jaké podobě a v jakých termínech probíhala korespondence mezi jednotlivými úřady, tedy mezi ministerstvem financí, ministerstvem spravedlnosti, vrchním státním zastupitelstvím i švýcarskou stranou. Já se s tím ráda seznámím," zmínila vicepremiérka.

Úterní schůzky se kromě Kalouska a Peake účastnil také premiér Nečas, ministr spravedlnosti Pospíšil a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. "Ke kauze MUS jsme se domluvili, že není potřeba další schůzka, dokud nedojde k nějakému závažnému procesnímu kroku," uzavřela vicepremiérka. Ministr financí bude podle ní informovat o dalším postupu své kolegy na vládě.

Na liknavý postup ministerstva financí a pražského vrchní státního zastupitelství podalo už v prosinci trestní oznámení sdružení Veřejnost proti korupci. V úterý ho doplnilo o vyčíslení škody na minimálně 27 milionů korun, které rezort financí stála advokátní kancelář a soudní poplatek ve Švýcarsku.

ČTĚTE TAKÉ:
Veřejnost proti korupci doplnila trestní oznámení v kauze MUS o vyčíslení škody

Loni v říjnu švýcarská prokuratura obžalovala z praní špinavých peněz a dalších finančních machinací v souvislosti s privatizací MUS šest Čechů a jednoho Belgičana. Šestice stíhaných Čechů ale obvinění označila jako vykonstruované. Jsou prý připraveni doložit, že zablokované peníze nepocházejí z majetku státu ani MUS.

Švýcarští vyšetřovatelé zablokovali přes 12 miliard korun, jež ve švýcarských bankách zadržela policie kvůli praní špinavých peněz při privatizaci českých dolů. MUS byla zprivatizována svým managementem koncem devadesátých let. Existuje podezření, že manažeři firmy v roce 1998 společnost ovládli prostřednictvím peněz, které předtím nezákonně odčerpali přímo ze samotné MUS. 

Kvůli průtahům, které nyní vyšetřuje i policie, český stát zareagoval pozdě a na konci loňského roku švýcarské úřady odmítly prominout lhůty pro účast v řízení.

Pospíšil podal minulé pondělí kárné žaloby na čtveřici státních zástupců. Jsou jimi Vlastimil Rampula, Libor Grygárek, Ladislav Letko a Marcela Kratochvílová.

Zástupci státu prozatím nebyli postaveni mimo službu, o dalším postupu chce totiž ministr spravedlnosti ještě jednat s nejvyšším státním zástupcem.

Letko byl v případu MUS dozorový státní zástupce. Ostatní obvinění byli jeho nadřízení a dostatečně ho nekontrolovali. Kratochvílová byla kvůli kauze už sesazená z vedení odboru závažné hospodářské kriminality. Libor Grygárek je náměstkem vrchního státního zástupce v Praze Stanislava Mečla, který ho už dříve vyzval k rezignaci kvůli jeho schůzkám s vlivným podnikatelem Romanem Janouškem. Vlastimil Rampula byl vrchním státním zástupcem v Praze, nahradil ho současný vrchní zástupce Mečl.

Autor: Jan Kálal, Jan Drahorád