Vláda navrhuje, aby o smlouvě o fiskální odpovědnosti rozhodli lidé v referendu

Kabinet Petra Nečase (ODS) se na svém středečním zasedání dohodnul, že o smlouvě o fiskální unii by měli lidé rozhodnout v referendu. Strana TOP 09 to odmítá, považuje to za alibismus a politická reprezentace by za své kroky v této oblasti měla nést odpovědnost.

"Vláda se nakonec rozhodla přijmout rámcovou pozici, kde je povinností členů vlády upozorňovat, že pokud by došlo k přesunu kompetencí na unijní orgány, je vláda svým programovým prohlášení vázáná řešit tento problém referendem," uvedl premiér Petr Nečas (ODS).

"Chci zdůraznit, že to neznamená nutně, že kdyby se Česká republika připojila k této dohodě, bude referendum o této dohodě. Já osobně spíše preferuji hlasování, které by se v případě, že se k této dohodě připojíme, týkalo celého komplexu dohod, ke kterým budeme muset přistoupit v souvislosti s vstupem do eurozóny," dodal předseda vlády.

"Nedomnívám se, že by TOP 09 podpořila tento zákon o referendu v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Sdělili jsme našim koaličním partnerům tři důvody," reagoval 1. místopředseda TOP 09 a ministr financí Miroslav Kalousek.

Podle druhé nejsilnější koaliční strany referendum není nutné, protože smlouva nebude vyžadovat změnu primárního práva. Česko by podle TOP 09 mělo navíc držet kontinuitu ve své zahraniční politice. Ministr Kalousek proto připomněl, že částečný přesun kompetencí z českých do unijních institucí znamenala už Lisabonská smlouva a u ní vláda Mirka Topolánka také plebiscit nevyžadovala. Třetím důvodem je podle něj problematické znění otázky, o které by lidé v referendu rozhodovali.

"Korektní je dodat, že dvě koaliční strany zmínily, že nejsou ochotné podpořit podpis této dohody bez referenda," kontroval Nečas a dodal: "Otázka by měla být, jestli chcete přistoupit k euru, nebo ne."

"Věci veřejné podporují referendum a považujeme ho za samozřejmé vzhledem k programovému prohlášení vlády," uvedla vicepremiérka Karolína Peake (VV). Podle ní by mělo být až před vstupem Česka do eurozóny, aby v něm lidé mohli zvážit všechny podmínky.

Na dotaz agentury Mediafax, jestli v takovém případě není uspořádání plebiscitu až za časovou hranicí mandátu stávající vlády, Peake odpověděla: "Pokud bychom se na referendu shodli – a já věřím, že ano – tak zákon o referendu by měl být schválen ještě za existence této vlády. Kdy bude pak vyhlášeno, to bude pak závislé na vstupu do eurozóny."

ČTĚTE TAKÉ:
Věci veřejné: Smlouva o rozpočtové unii změní základní práva občanů

Podle premiéra bude o nové smlouvě jasněji až po mimořádném unijním summitu, který proběhne v Bruselu 30. ledna. Nečas připomněl, že podle Ústavy musí vlády zmocnit k podpisu takové dohody prezident republiky.

Česká politická reprezentace je názorově roztříštěná. ODS se od počátku debat připojit ke smlouvě zdráhá, naopak šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg je pro, ale bude podle něj záležet na konečné podobě smlouvy.

Vůči fiskální smlouvě se staví odmítavě i prezident Václav Klaus. V dopise premiérovi oznámil, že dohodu o rozpočtové unii v žádném případě nepodepíše.

Podle Nečase záleží na konečné podobě smlouvy, která se však prozatím každým dnem mění. Finální znění bude známé až na konci měsíce, podobu smlouvy budou 24. ledna dolaďovat ještě ministři financí Evropské unie na zasedání Ecofin. "Ve hře je samozřejmě i alternativa, že pro nás budou podmínky nepřijatelné a ke smlouvě se nepřidáme," nechal se slyšet premiér.

Česko by navíc podle Nečase nebylo jediné, kdo by se ke smlouvě o fiskální unii nepřipojil. Odmítla ji Velká Británie, váhá i Maďarsko.

Nová mezistátní dohoda by podle unijního prezidenta Hermana Van Rompuye měla obsahovat přísnější rozpočtová pravidla. Rozpočty členských států eurozóny by měly být vyrovnané nebo skončit každý rok v přebytku. Maximálně přípustný rozpočtový schodek by měl být 0,5 procenta HDP.

Eurozóna chce také důsledněji trestat rozpočtové hříšníky. Sankce za to, že deficit veřejných financí přesáhne tři procenta HDP, by nově měly být automatické. Zvrátit je bude možné jen rozhodnutím kvalifikované většiny členských zemí.

Autor: Jan Kálal, Petra Hrubá