Referendum o vytvoření rozpočtové unie komunisté v prvním čtení podpoří

V prvním čtení ústavního zákona o referendu, které by rozhodlo o vstupu České republiky do unie rozpočtové odpovědnosti, podpoří Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) vládní návrh. Další postup nechceme předjímat, řekl ve středu předseda strany Vojtěch Filip.

ČTĚTE TAKÉ:
Vláda navrhuje, aby o smlouvě o fiskální odpovědnosti rozhodli lidé v referendu

"Bude záležet na postavení konkrétní otázky," uvedl Filip o dalším postupu levicové strany. Pro vyhlášení ústavního zákona musí být podpora v Poslanecké sněmovně alespoň třípětinové většiny, vládní koalice bude tedy potřebovat pomoc i od opozice.

Komunisté zkritizovali, že parlament nepřijal zákon o obecném referendu, díky kterému by se nemusel přijímat při každém všelidovém hlasování zvláštní zákon. Samotné rozhodnutí vlády o referendu označil Filip za velký risk, zvláště pokud ho nepodporuje ani vládní strana TOP 09. Referendum by ale mělo být před přijetím smlouvy, myslí si komunisté.

O tom, zda se Česko připojí k nové smlouvě o fiskální odpovědnosti, se rozhodne na vrcholném summitu v Bruselu na konci ledna.

Česká politická reprezentace je názorově roztříštěná. ODS se od počátku debat připojit ke smlouvě zdráhá, naopak šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg je pro, ale bude podle něj záležet na konečné podobě smlouvy.

Vůči fiskální smlouvě se staví odmítavě i prezident Václav Klaus. V dopise premiérovi oznámil, že dohodu o rozpočtové unii v žádném případě nepodepíše.

Podle Nečase záleží na konečné podobě smlouvy, která se však prozatím každým dnem mění. Finální znění bude známé až na konci měsíce, podobu smlouvy budou 24. ledna dolaďovat ještě ministři financí Evropské unie na zasedání Ecofin. "Ve hře je samozřejmě i alternativa, že pro nás budou podmínky nepřijatelné a ke smlouvě se nepřidáme," nechal se slyšet premiér.

Česko by navíc podle Nečase nebylo jediné, kdo by se ke smlouvě o fiskální unii nepřipojil. Odmítly ji Velká Británie, váhá i Maďarsko.

Nová mezistátní dohoda by podle unijního prezidenta Hermana Van Rompuye měla obsahovat přísnější rozpočtová pravidla. Rozpočty členských států eurozóny by měly být vyrovnané nebo skončit každý rok v přebytku. Maximálně přípustný rozpočtový schodek by měl být 0,5 procenta HDP.

Eurozóna chce také důsledněji trestat rozpočtové hříšníky. Sankce za to, že deficit veřejných financí přesáhne tři procenta HDP, by nově měly být automatické. Zvrátit je bude možné jen rozhodnutím kvalifikované většiny členských zemí.

Autor: Jan Drahorád, Petra Hrubá