Ministr Schwarzenberg: Zůstávám zásadním odpůrcem referenda ve věci smlouvy o fiskální unii

Přestože středeční rozhodnutí vlády, že o smlouvě o fiskální unii by měli obyvatelé Česka rozhodnout v referendu, bere ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) na vědomí, je zásadním odpůrcem plebiscitu v této otázce. Mediafaxu to ve čtvrtek ministr sdělil prostřednictvím mluvčího Víta Koláře.

"Co jsme slíbili v přístupové smlouvě, nemáme v referendu zpochybňovat. Pověst seriózního partnera je to nejdůležitější, co máme," prohlásil šéf české diplomacie.

Smlouva o fiskální unii (rozpočtové odpovědnosti) a způsob její ratifikace v České republice tříští českou politickou reprezentaci.

ODS se spolu s VV na středečním zasedání vlády shodly, že o smlouvě o fiskální unii by měli lidé rozhodnout v referendu. Strana TOP 09 ale takové kroky odmítá. "Referendum nechceme, považovali bychom to za alibismus, politická reprezentace musí nést odpovědnost za své kroky v takto složité záležitosti," řekl Mediafaxu ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

Podle druhé nejsilnější koaliční strany referendum není nutné, protože smlouva nebude vyžadovat změnu primárního práva. Česko by podle TOP 09 mělo navíc držet kontinuitu ve své zahraniční politice. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) proto připomněl, že částečný přesun kompetencí z českých do unijních institucí znamenala už Lisabonská smlouva a u ní vláda Mirka Topolánka také plebiscit nevyžadovala. Třetím důvodem je podle něj problematické znění otázky, o níž by lidé v referendu rozhodovali.

O osudu platnosti nové smlouvy by v budoucnu musel rozhodnout Parlament ČR. "Nedomnívám se, že by TOP 09 podpořila tento zákon o referendu v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Sdělili jsme našim koaličním partnerům tři důvody," reagoval 1. místopředseda TOP 09 a ministr financí Miroslav Kalousek.

Podle premiéra bude o nové smlouvě jasněji až po mimořádném unijním summitu, který proběhne v Bruselu 30. ledna. Nečas připomněl, že podle ústavy musí vlády zmocnit k podpisu takové dohody prezident republiky. A tam by mohla nastat další komplikace, jelikož prezident Václav Klaus se k nové smlouvě o fiskální unii staví odmítavě. Už v minulém týdnu zaslal premiérovi dopis, že dohodu o rozpočtové unii v žádném případě nepodepíše.

ČTĚTE TAKÉ:
Vláda navrhuje, aby o smlouvě o fiskální odpovědnosti rozhodli lidé v referendu

Česko by nebylo jediné, kdo by se ke smlouvě o fiskální unii nepřipojil. Odmítla ji Velká Británie, váhá i Maďarsko.

Nová mezistátní dohoda by podle unijního prezidenta Hermana Van Rompuye měla obsahovat přísnější rozpočtová pravidla. Rozpočty členských států eurozóny by měly být vyrovnané nebo skončit každý rok v přebytku. Maximálně přípustný rozpočtový schodek by měl být 0,5 procenta HDP.

Eurozóna chce také důsledněji trestat rozpočtové hříšníky. Sankce za to, že deficit veřejných financí přesáhne tři procenta HDP, by nově měly být automatické. Zvrátit je bude možné jen rozhodnutím kvalifikované většiny členských zemí.

Autor: Petra Hrubá