Úpravu opatření pro krizové stavy projedná Senát

Krajští hejtmani, obce s rozšířenou působností nebo guvernér České národní banky (ČNB) by mohli získat širší pravomoci. Počítá s tím totiž novela zákona o hospodářských opatřeních v krizových stavech, kterou projedná Senát na své 16. schůzi.

"Předkládaný návrh zákona zohledňuje zkušenosti z desetileté aplikace stávající právní úpravy oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy a reaguje také na skutečnost, že se v průběhu realizace zákona objevily v praxi nové, efektivnější způsoby řešení dané problematiky," řekl při projednávání novely ve sněmovně někdejší ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Podle něj jde v novele zejména o přesnější úpravu nejasných vztahů a kompetencí na krajské a obecní úrovni a upřesnění postavení a kompetence obcí.

Hejtmani nebo starostové obcí s rozšířenou působností nebudou muset v oblastech, pro které byl vyhlášený krizový stav, rozlišovat mezi stavem nebezpečí a nouzovým nebo válečným stavem, hospodářská opatření budou moci sami nařídit v každém z nich.

Mezi opatřeními v kompetencích hejtmanů a starostů je například možnost nařídit podnikatelům v jejich správním obvodu dodávky výrobků, práce a služeb, jež jsou předmětem jejich činnosti, a to v přiměřeném množství. Právnické nebo podnikající fyzické osoby budou muset na základě nařízení také u sebe skladovat materiál určený pro překonání krizového stavu nebo přemístit dopravní prostředky nebo zásoby na místo určení.

Hejtmani budou moci také bez ohledu na druh krizového stavu nařídit regulaci prodávaného zboží v obchodní síti a stanovit i způsob, jak bude regulované množství zboží prodávané lidem a kdo na něj bude mít přednostní nárok. Mezi jejich pravomocemi bude rovněž změna způsobu řízení a organizace dopravy.

Fyzické osoby budou za přestupky v souvislosti s hospodářskými opatřeními pro krizové stavy platit pokuty až 100 tisíc korun, přičemž na vyšší sankce se musí připravit při stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. Pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby se horní sazba pokuty za správní delikt pohybuje od 100 tisíc až do 10 milionů korun podle jeho závažnosti.

Další novinkou je povinnost ústředního správního úřadu podílet se na dalším profesním vzdělávání pracovníků správních úřadů a dodavatelů mobilizačních dodávek, které zajišťuje Správa státních hmotných rezerv.
Vláda bude moci nově po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu zvýšit na dobu jejich trvání daně nebo naopak osvobodit od daně z příjmu ze služebního poměru příslušníky ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo hasiče. Povinnost daně z příjmů právnických osob může díky vládě zmizet u ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo havarijních služeb.

Guvernér ČNB získá novelou možnost navrhnout v krizových stavech omezení nebo zákaz nakládání s peněžními prostředky na účtech u poskytovatelů finančních služeb. Dosud měl stejnou pravomoc jen pro banky.

Návrh novely zákona o hospodářských opatřeních je předkládaný v návaznosti na změnu krizového zákona, která účinkuje od 1. ledna letošního roku. Oba zákony jsou přitom úzce propojené a cílem předkladatelů je tak zajistit, aby jejich ustanovení byla navzájem v souladu.

Senát se bude této novele věnovat na své 16. schůzi, která začne ve středu 25. ledna.

Autor: Jan Kálal, Martina Týblová