Paroubkovi poslanci budou hlasovat proti zpřísnění vyhlášení nedůvěry vládě

Členové strany NS-LEV 21, kteří sedí v poslaneckých lavicích, budou hlasovat proti institutu konstruktivní nedůvěry, tedy možnosti vyhlášení nedůvěry vládě pouze pokud se Poslanecká sněmovna shodne na novém premiérovi. Návrh je proti českým tradicím, řekl v sobotu stranický předseda Jiří Paroubek.

Strana má v Poslanecké sněmovně dva zástupce, předsedu Paroubka a poslance Jiřího Šlégra. Navíc spolupracuje s nezařazeným Jaroslavem Škárkou, kterého vyloučil klub VV. Návrh, o kterém vláda přerušila jednání, aby před schválením změn v ústavním zákoně našla podporu napříč politickým spektrem, je podle Paroubka převzatý z německých politických tradic.

Navíc podle bývalého šéfa ČSSD není argument, že má zákon pomoci dlouhodobé politické stabilitě, realistický. "Žijeme přece v demokratickém politickém systému, který je postavený na politické soutěži a zabránit rozpadu vlády, jenž je vlastně důsledkem rozpadu koalice, dost dobře nelze," ukazuje Paroubek na současnou vládní koalici, které už několikrát hrozil zánik.

Podle předsedy NS-LEV 21 je i tak vláda v současnosti prakticky neodvolatelná. Koalice se vždy před hlasováním semkne. "Tomu se říká zahnívající stabilita," dodal Paroubek, podle kterého si devadesát procent občanů myslí, že vláda směřuje špatným směrem nebo nikam.

"Podle návrhu by mohla Poslanecká sněmovna vyslovit nedůvěru vládě za předpokladu, že jí návrh na vyslovení konstruktivní nedůvěry předloží nejméně 50 poslanců a tento návrh současně musí obsahovat jméno kandidáta na nového předsedu vlády, který bude s touto kandidaturou souhlasit," napsali úředníci v předkládací zprávě k zákonu o konstruktivní nedůvěře.

Novela zákona navíc upravuje také četnost takových hlasování. Pokud sněmovna návrh na vyslovení konstruktivní nedůvěry odmítne, je nový návrh přípustný nejdříve po uplynutí šesti měsíců od hlasování. Pokud by se měla tato doba zkrátit, potom musí návrh na vyslovení nedůvěry podat přinejmenším 80 poslanců.

Institut konstruktivní nedůvěry není v Evropě ojedinělým rysem politického systému, využívají ho například v Německu, Maďarsku, Polsku, Slovinsku nebo ve Španělsku.

Autor: Jan Drahorád, Martina Týblová