Ostravané považují špatný stav životního prostředí za velmi závažný problém a ovlivní to jejich rozhodování ve volbách. Ukázal to sociologický výzkum, který se stal součástí studie vlivu znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace na Ostravsku, řekl ve čtvrtek novinářům sociolog Ivan Gabal.
"Lidé z Ostravska pociťují zdravotní problémy, které spojují se stavem životního prostředí. Výzkum ukázal, že se podle toho budou rozhodovat ve volbách," uvedl Gabal. Špatný stav ovzduší podle jeho slov považují Ostravané za závažnější než nedostatek pracovních míst, kriminalitu nebo vyloučené romské lokality.
Sociologové zkoumali vzorek tří set lidí z ostravských částí Radvanice Bartovice, Poruba a Mariánské Hory a Hulváky. Podle Gabala vnímají Ostravané stav životního prostředí jako veřejný problém, což je rozdíl od severních Čech, kde se prováděl obdobný sociologický průzkum před deseti lety. "Tehdejší špatné životní prostředí tam bylo pro lidi důvodem moc se jím nezabývat a užívat si. Na Ostravsku je situace jiná," řekl Gabal. Dodal, že velké procento Ostravanů je ochotné podporovat ekologické organizace a značná část uvažuje o vlastní aktivitě kvůli zlepšení současného stavu ovzduší na Ostravsku.
Lidé podle průzkumu přitom nepřistupují k situaci vyhroceně. Přestože si většina myslí, že hlavním znečišťovatelem je průmysl, nepožadují například uzavření společnosti ArcelorMittal, ale výrazné vyčištění průmyslových technologií. Lidé si navíc uvědomují, že za jejich zdravotní potíže mnohdy může i jejich životní styl nebo kvalita potravin, které konzumují. Špatnému životnímu prostředí ale přičítají nejvýraznější vliv.
Skupina vědců z Akademie věd ČR v současné době dokončila na Ostravsku a Karvinsku sběr dat pro svůj výzkum, která bude v příštích měsících vyhodnocovat. Podle vedoucího týmu Radima Šráma ale už současné výsledky ukazují, že stav životního prostředí na Ostravsku je alarmující. Například občané Poruby jsou vystaveni nebezpečnému benzoapyrenu třikrát a občané Radvanic a Bartovic osmkrát více než Pražané.
Test také ukázal, že znečištění v Ostravě už vážně poškozuje DNA. Například pražští pracovníci akademie věd si nechali udělat krevní rozbor před odjezdem do Ostravy a poté po třítýdenním pobytu v moravskoslezské metropoli. Ukázalo se, že frekvence mikrojadérek, které jsou signálem negativního vlivu na genetický materiál, u nich v uvedené době vzrostla o padesát procent.
Studii od roku 2008 dělají pracovníci Akademie věd ČR, kteří přizvali sociologa do svého týmu. Výsledky předají poslancům, hejtmanovi i primátorovi Ostravy a ministerstvu životního prostředí.
Autor: Ivana Gračková
Teplota: max. -8°C, min. -13°C
| Policie České republiky | 158 |
| Městská policie | 156 |
| Záchranná služba | 155 |
| Hasičský záchranný sbor ČR | 150 |
| Číslo tísňového volání | 112 |