Památkáři prozkoumali na zámku Hrubý Rohozec původ zvonů, objevili čtyři unikáty

Průzkum čtyř starých zvonů dokončili odborníci Národního památkového ústavu (NPÚ) v Liberci na zámku Hrubý Rohozec u Turnova. Specialista NPÚ Vladimír Tregl řekl v pondělí agentuře Mediafax, že unikátnost zvonů spočívá v tom, že přes jejich stáří se všechny zachovaly na původním místě.

„Bronzové zvony, konkrétně tři zvony a jeden cimbál ozvučený vnějším kladívkem, unikly konfiskaci během dvou světových válek i válek dřívějšího data. Pocházejí z let 1561 až 1674 a byly vyrobené výhradně pro zámek Hrubý Rohozec. Zvony nejsou velké jako například kostelní, měří do třiceti centimetrů, ale patří k největším vzácnostem zámku,“ řekl Tregl. Dodal, že cimbál je funkční ve věži kaple, zvláštností je ale puklý zvon ve zbrojnici, který pukl někdy před rokem 1857.

„Cimbál, který odbíjí hodiny, patří na Turnovsku k nejstarším památkám svého druhu. Byl ulit v roce 1561 a porovnáme-li jeho legendu a kapitální písmo se zvonem sv. Barbory v kostele sv. Jakuba Většího v Přepeřích, lze s určitostí tvrdit, že jeho autorem byl vynikající renesanční zvonař Petr z Mladé Boleslavi. Ve stejném okně pod ním visí zástupce mladší zvonařské tradice, jeden ze dvou na Turnovsku dochovaných zvonů Mikuláše Löwa staršího z Löwenberka, který jej zhotovil roku 1670 na objednávku hraběnky Marie Polyxeny. Zvon je na věnci otlučený a chybí mu srdce,“ přiblížil Trégl.

V roce 1674 zhotovil pro hraběnku tentýž zvonař ještě jeden zvon. Jako první hruborohozecká památka je dekorován nejenom nápisem, ale i ornamentálními pásy rozvilin, přerušeným znakem hraběnky ze Schönfeldu, lemovaným listovou ratolestí. Tento zvon v neznámé době pukl, a proto ho někdy po roce 1857 umístili do zámecké zbrojnice. Zvon je dnes uložený v depozitáři a bude opět součástí obnovené instalace ve zbrojnici.

„Poslední kampanologickou památku objevíme ve věži nad zámeckou kaplí Nejsvětější Trojice. Jeho zadavatelem byl Karel z Vartemberka a zvon byl na zámek dodán ještě před přestavbou paláce na zámeckou kapli roku1675. Kdo jej však v roce 1599 ulil, nám není známo. S ohledem na německou legendu můžeme usuzovat, že zvonař nebyl s českým prostředím renesančních zvonařů příliš sžitý,“ doplnil odborník.

Do průzkumu zvonů se zapojila také Zuzana Šonská z NPÚ v Liberci a Pavel Jakubec ze Státního okresního archivu Semily.

Celou sbírku pohromadě spatří návštěvníci až po roce 2015, protože část zbrojnice i s puklým zvonem je momentálně součástí expozice na zámku Frýdlant na Liberecku.

Autor Pavel Smrž