Pražská zoo v sobotu otevře novou ptačí expozici s člunozobci africkými

Pražská zoo v sobotu 11. září slavnostně otevře novou ptačí expozici, kde budou i vzácní člunozobci afričtí, tzv. ptáci s velrybí hlavou, oznámil ve čtvrtek ředitel zoo Miroslav Bobek. Kmotrem vystaveného páru člunozobců bude zpěvák Daniel Nekonečný.

Člunozobci jsou podle ředitele Bobka jedním z nejbizarnějších druhů ptáků na světě. Návštěvníci je mohou obdivovat již od pátku 10. září, slavnostní otevření se však bude konat o den později v jedenáct hodin dopoledne.

"Ve všech zoologických zahradách celého světa je člunozobců pouze kolem čtyřiceti. Jsou tedy v jistém smyslu téměř stejně vzácnými chovanci jako kupříkladu panda velká," řekl Bobek a dodal: "Nikdy jsme neměli krásnější a bizarnější ptáky."

V nové expozici ptačích mokřadů se v sobotu představí jeden ze dvou párů, které zahrada chová, samec Korongo a samice Okomo. Páry člunozobců nežijí společně a setkávají se jen kvůli hnízdění, proto mají v Zoo Praha Korongo i Okomo každý svůj prostor s jezírky a s porosty šáchoru. Jejich chovatel Karel Pithart vysvětlil, že zoo se snažila napodobit jejich domovské mokřady v tropické východní Africe.

Člunozobci jsou 120 centimetrů vysocí a pět až sedm kilogramů vážící brodiví ptáci, mají modrošedé peří a rozpětí křídel zhruba dva a půl metru. Charakterističtí jsou však především svým ohromným zobákem, připomínajícím hlavu velryby (odtud anglické jméno Whalehead, ruské kitoglav), nebo botu (anglické Shoebill, německé Schuhschnabel) anebo člun.

Živí se malými krokodýly, rybami, ale i drobnými savci. V přírodě jich volně žije asi osm tisíc, a to především v sezonně zaplavovaných mokřadech nebo na rýžových polích od jižního Súdánu až po Tanzanii v Africe.

Samice snáší většinou dvě vejce, ty pak zahřívá 42 až 44 dnů. Podle Pitharta jsou člunozobci starostlivými rodiči. Za horkých dnů, kdy by se mohla vejce nebo mláďata na hnízdě snadno přehřát, přinášejí rodiče i několikrát za den v zobáku vodu. Tou snůšku či mládě skrápějí, a tím je ochlazují. Starším mláďatům nosí i vodu na pití.

Člunozobci však vedou samotářský život. Domovské území jednoho ptáka mívá plochu několika kilometrů čtverečních, nebo se táhne podél řek v úzkém pásu až sedm kilometrů. Pouze v době hnízdění se samec se samicí scházejí, aby společně postavili hnízdo a vyvedli mláďata. I v této době však loví každý ve svém loveckém rajonu.

Člunozobec byl zařazen v Červeném seznamu ohrožených druhů do kategorie zranitelný. Po celém světě se jich chová kolem 35 ve 13 zoologických zahradách. Do Evropy byli tito ptáci přivezeni ve druhé polovině 19. století. Teprve však v roce 2008 se podařilo v belgické zoo uměle odchovat dvě mláďata. O rok později se pak ve floridské zoo vylíhlo první mládě, které bylo vysezeno i odchováno rodiči.
Člunozobci v pražské zoo jsou dva samci a dvě samice a pocházejí z Tanzanie. V expozici Ptačí mokřady bude k vidění zatím jen jeden pár, a to samec Korongo a samice Okomo.

Kromě člunozobců budou moci návštěvníci pozorovat další ptáky v mokřadech a v dalších čtyřech voliérách s názvy Afrika, Amerika, Austrálie a Evropa. Zde jsou ptáci jako například kladivouš africký, jeřáb laločnatý, flétnák australský nebo čejka laločnatá.

Celá expozice stála kolem 16 milionů korun, uvedla tisková mluvčí zoo Jana Ptačinská Jirátová. Rozkládá se pak na zhruba 800 metrech čtverečních.

Autor: Karolína Brožová