V Temelíně umístili do nového skladu první kontejner s vyhořelým palivem

V Temelíně umístili ve čtvrtek večer technici do nového skladu první kontejner CASTOR s vyhořelým palivem. Ředitel temelínské jaderné elektrárny Miloš Štěpanovský řekl v pátek novinářům, že ročně do skladu přibude z každého bloku jeden až dva kontejnery s použitým uranovým palivem.

První kontejner, který technici ve čtvrtek večer usadili na místo ve skladu, obsahuje vůbec první dávku vyhořelého paliva, která v historii činnosti elektrárny opustila budovu reaktoru. "Nyní bude tato činnost součástí každé plánované odstávky reaktorů spjaté s výměnou paliva. Do dvou kontejnerů se vejde palivo, které během kampaně vyrobilo sedm miliard kWh elektrické energie. Přitom objem dvou kontejnerů představuje dohromady pouze 46 metrů krychlových," řekl Štěpanovský.

Kapacita nového skladu za 1,5 miliardy korun je 1370 tun uranu, což představuje použité palivo za 30 let provozu elektrárny Temelín. Toto množství se vejde do 152 kontejnerů CASTOR, které budou ve skladu umístěny. "Uzavření použitého paliva do kontejneru je ve světě nejčastější způsob jeho skladování. Je to bezpečná a zvládnutá technologie bez vlivu na životní prostředí. U nás máme patnáctiletou zkušenost z Dukovan, kde jsou v provozu dva sklady," uvedl Jan Coufal, vedoucí projektového týmu Sklady použitého paliva ČEZ.

Do každého kontejneru se vejde 19 palivových souborů. Kontejnery z oceli tvoří bariéru mezi radiací použitého paliva a okolním prostředím. "Kontejnery prochází řadou přísných testů a jejich kvalitu potvrzuje licence vydaná Státním ústavem pro jadernou bezpečnost (SÚJB), který tím povoluje používání kontejnerů v ČR," doplnil Coufal.

Použité vyhořelé palivo může být v kontejnerech až 60 let a už nyní jsou ve světě technologie na jeho přepracování. "Společnost ČEZ nepovažuje vyhořelé palivo za odpad, ale za cennou surovinu. Palivo se v reaktoru využije z pouhých čtyř procent. Například Anglie či Francie používá technologie na jeho přepracování a opětovné použití. Většímu rozšíření zatím brání vysoké náklady, ale s předpokladem růstu cen uranu se tato technologie stane v budoucnu pro energetické firmy zajímavou alternativou," vysvětlil Štěpanovský.

Samotná budova skladu je železobetonová stavba složená z příjmové a skladovací části. Budova je odolná vůči extrémním vlivům zvenčí, jako je zemětřesení či dokonce pád velkého dopravního letadla. Ani tyto katastrofy by neměly způsobit radiační havárii. Záměr vybudovat sklad prošel složitým a dlouhodobým procesem, do kterého se poprvé v historii zapojilo i sousední Rakousko a Německo. Proces výstavby trval od roku 2003, kdy ČEZ oznámil záměr a zahájil proces EIA, čili posouzení vlivů stavby na okolní prostředí. Zkušební provoz zahájil sklad právě ve čtvrtek 9. září 2010, kdy v něm byl uskladněn první kontejner.

"Kontejner CASTOR po naplnění palivovými soubory v bazénu personál pomocí dálkově ovládaných strojů zazátkoval, vytáhl z bazénu a očistil a osušil od kontaminované vody. Pak se do kontejneru namontovala čidla tlaku a druhý uzávěr. Celý proces kontrolovali inspektoři SÚJB a MAAE (Mezinárodní agentury pro atomovou energii). Po uskladnění se kontejner napojil na počítač, který stále vyhodnocuje údaje z čidel. Prostor skladu budou hlídat kamery umožňující přenos obrazu do dispečinku MAAE. Ty slíbila Evropská unie dodat do května, ale zatím na místě nejsou. Proto personál instaloval naše vlastní kamery, které sklad stále monitorují," uzavřel Coufal.

Autor: Dobrin Stojčev