Českobudějovická Samsonova kašna prochází jarním úklidem

Pracovníci společnosti Čevak zahájili čištění Samsonovy kašny na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. Jako každý rok touto dobou vyčistí pracovníci prostory kašny, vytáhnou předměty naházené lidmi dovnitř a zkontrolují instalace fontány, řekla novinářům mluvčí společnosti Jitka Kramářová.

Kašnu nechává Čevak jako provozovatel vyčistit jednou ročně potápěči a dvakrát ročně ji vypouští. "Kašna by měla být v plném provozu do konce tohoto týdne,“ doplňuje Kramářová.

Základem fontány je kamenná nádrž s charakteristickým barokním půdorysem o průměru 17 metrů. V jejím středu vystupuje z vodní hladiny hranolový sokl se čtyřmi chrliči na bočních stranách, na němž stojí čtyři postavy atlantů podpírajících rozměrnou kruhovou mísu, ze které v jejím středu, na samém vrcholu celé kašny, vyrůstá podstavec s plastikou představující biblického Samsona na lvu.

Návrh technického řešení nové kašny zpracoval jezuita František Baugut z Jindřichova Hradce. Kamenickými pracemi byl pověřen budějovický mistr Zachariáš Horn, sochařskou výzdobou pak Josef Dietrich, který je autorem i dalších sochařských děl ve městě. Vlastní práce na kašně probíhaly v letech 1721-1727.

Horní mušli k zachycování vody vytesal mistr Horn přímo v kamenolomu poblíž Besednice u Trhových Svinů, odkud byla roku 1722 i přes komplikace, způsobené jejími velkými rozměry, dopravena do města. Hornovou prací jsou i čtyři ozdobné vázy a kamenné sloupky okolo kašny. Josef Dietrich vytesal plastiku Samsona krotícího lva, čtyři atlanty podpírající mušli a čtyři chrliče vody.

Voda byla do kašny čerpána z Vltavy, na jejímž pravém břehu vyrostla kvůli tomu vodárenská věž, dokončená roku 1724. Potrubí odtud přivádělo vodu do města pod hladinou Vltavy, což byl v tehdejší době značný technický úspěch.

V roce 1990 prošla kašna rekonstrukcí, během níž původní sochy nahradily kopie. Originální sochařská díla z kašny jsou nyní vystavena v přízemí českobudějovické radnice.

Autor: Dobrin Stojčev