Otáčivé hlediště v Českém Krumlově by podle zástupců kraje i měst mělo zůstat na svém místě

Otáčivé hlediště v Českém Krumlově by mělo definitivně zůstat na svém místě, byť v obměněné podobě. Shodli se na tom na čtvrteční schůzce na Krajském úřadě v Českých Budějovicích zástupci Jihočeského kraje, Českých Budějovic, Českého Krumlova i Jihočeského divadla.

Jak agentuře Mediafax řekl hejtman Jiří Zimola (ČSSD), všechny tři strany, tedy kraj i obě města – České Budějovice jako vlastník točny a Český Krumlov jako město, na jehož území stavba je, jsou pro zachování výjimečného hlediště v zahradě zámku.

“Shodli jsme se na tom, že žádná jiná varianta, než že točna zůstane tam, kde je, prostě není. A protože se UNESCO de facto nikdy nevyjádřilo, že by hlediště pro něj bylo neakceptovatelné, jsme přesvědčeni, že toto nemůže být důvod, proč by Český Krumlov měl být vyškrtnut ze seznamů Světového kulturního dědictví UNESCO," řekl hejtman.

Zástupce Českého Krumlova pojede v červnu na jednání UNESCO do Paříže. Cílem cesty je zjištění pohledu na problematiku unikátního hlediště. “Důvodem je to, že pohled UNESCO na problematiku točny bývá v Česku často prezentován jinak, než jak skutečně je. Proto, pokud se skutečně ujistíme, že zástupci UNESCO nemají faktický problém s točnou, začneme pracovat na architektonické studii, jak by hlediště mělo po roce 2015, kdy současné konstrukci končí platnost, vypadat,“ podotkl Zimola.

Hejtmana, primátora Českých Budějovic Juraje Thomu (OPB) i starostu Českého Krumlova Dalibora Cardu (ČSSD) na čtvrteční schůzce informoval ředitel Jihočeského divadla Jiří Šesták i o některých provozních a technických problémech, které jsou s točnou a jejím provozem spojeny. “Je to například navýšení nájmu za pozemek pro Národní památkový ústav, na jehož pozemcích hlediště stojí, z milionu na dva miliony korun ročně, či různých odvodů na poplatcích a podobně. Na druhé straně mne velmi potěšila vůle napříč politickým spektrem situaci řešit a vůle hlediště zachovat na stávajícím místě,“ řekl Mediafaxu Šesták.

Podle Šestáka je nutno do roku 2015, kdy může otáčivé hlediště v zahradě ve své současné podobě zůstat, prověřit řadu aspektů. Od technického přes finanční řešení nové konstrukce až po skutečnost, že zahrada, v níž se přírodní scéna s hledištěm nachází, je v zámecké zahradě, která je součástí Národní kulturní památky a seznamů UNESCO.

Odhadované náklady na nové hlediště, ať už na současném místě nebo někde jinde, se pohybují mezi 300 až 500 miliony korun.

Letošní sezóna na otáčivém hledišti v Českém Krumlově začne 9. června premiérou Shakespearovy komedie Jak se vám líbí v režii Davida Radoka. Diváci se mohou těšit znovu na Komedianty s tenorem José Curou a další šesti inscenací činohry, opery, baletu i loutkohry. Nejdéle budou na repertoáru Ženy Jindřicha VIII. a Goldoniho Sluha dvou pánů.

Točna v zámecké zahradě stojí v různých podobách už od roku 1958, její kapacita je dnes 658 diváků. Ze zahrady měla být odstraněna už na jaře 1999. Ministerstvo kultury několikrát rozhodlo o prodloužení její životnosti, naposledy Vítězslav Jandák v roce 2006 jako ministr kultury.

Kromě krumlovské točny má Česká republika další unikát, kterým je menší otáčivé hlediště v Týně nad Vltavou s kapacitou 200 diváků. Vzniklo v 80. letech minulého století k 100. výročí znovuotevření Národního divadla v Praze. Další otáčivé hlediště stojí ve Finsku v Tampere. Oproti dvěma českým se umí otáčet pouze jedním směrem.

Autor: René Kekely