Na Šumavě roste počet hnízdících párů sokola stěhovavého

Každoroční monitoring populace sokola stěhovavého (Falco peregrinus) a jeho rozšíření na Šumavě provádějí plzeňští ochránci přírody ve spolupráci se zoology a strážci Správy NP a CHKO Šumava. Za posledních pět let vzrostl jejich počet ze dvou na šest, řekl ornitolog správy parku Tomáš Lorenc.

Tento dravec žije v naší přírodě vzácně. Koncem 50. let minulého století hnízdil sokol stěhovavý běžně na všech vhodných místech. V průběhu 60. let z naší přírody téměř vymizel a stejná situace byla po celém světě.

"Jak se později ukázalo, hlavní příčinou bylo používání pesticidů, zejména DDT, a také pronásledování člověkem. Silný pokles stavů sokola motivoval tehdejší odbornou veřejnost k přijetí řady ochranných opatření. Dnes patří sokol mezi zákonem chráněné druhy a je zařazen podle zákona o ochraně přírody a krajiny i červených seznamů mezi kriticky ohrožené druhy," řekl Lorenc.

Ochranná opatření a zákaz používání DDT přispěl k stabilizaci populace sokola stěhovavého a růstu jeho početnosti jak v Evropě, tak na území ČR, kde se její velikost odhaduje v současnosti na cca 40 až 50 hnízdících párů.

„První opětovná pozorování sokolů na české straně Šumavy se datují koncem 80. let minulého století. Šumava tak byla velmi pravděpodobně jedním z mála míst ČR, kde sokol období krize přežíval. Od počátku 90. let jsou pak známa pravidelná hnízdění pouze na dvou lokalitách,“ řekl ornitolog Lorenc.

„V souvislosti s postupným zvyšováním početnosti populace sokola stěhovavého v Evropě se tento pozitivní trend odráží i na našem území. Kromě jiných lokalit v České republice se i na území Šumavy postupně zvýšil počet hnízdních lokalit, za posledních pět let ze dvou na šest známých hnízdišť,“ doplnil Jaroslav Hruška z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Plzeňsko.

Sokol začíná s inkubací vajíček již během března a po celou dobu hnízdění je rodičovský pár velmi citlivý na rušení. Navíc klimatické podmínky na Šumavě jsou v této době velmi drsné a v kombinaci s vyrušováním může nastat ohrožení celé snůšky či mláďat.

"V letošním roce bylo potvrzeno hnízdění na všech šesti známých lokalitách, ovšem úspěšnost hnízdění byla poloviční. Za neúspěchem hnízdění byly zjištěny vlivy, jako nepřízeň počasí a vyplavení hnízda vodou při silných dešťových srážkách nebo ulovení vajec nebo mláďat predátorem. To jsou zcela přirozené vlivy, které běžně limitují úspěšnost hnízdění. Další negativní vlivy, jako dlouhodobé rušení hnízdících sokolů na hnízdištích turistickým ruchem, lesnickou činností, či dokonce případné nelegální vybírání hnízd, úspěšnost hnízdění ještě výrazněji snižují a mají negativní dopad na růst početnosti tohoto druhu," dodal Lorenc.

Autor: Dobrin Stojčev