Brdské obce chtějí zřízení maloplošných zvláště chráněných území na místě vojenského újezdu

Zřízení maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) na místě rušeného vojenského újezdu preferují obce Pobrdí. Tato území lépe zabrání nežádoucí zástavbě a developerským záměrům, kterých se obce obávají, řekl v pondělí agentuře Mediafax Martin Matuna, předseda Svazku obcí pobrdského regionu.

Vláda na svém zasedání 4. ledna schválila materiál vycházející z takzvané Bílé knihy o obraně, zabývající se optimalizací vojenských újezdů. Ministerstvo obrany v něm navrhuje jeden ze současných újezdů zrušit – jde o vojenský újezd (VÚ) Brdy, plochu zbývajících čtyř výrazně zmenšit. Vláda vyjádřila souhlas s návrhem na jeho zrušení a s harmonogramem, který stanovuje dnem předání území újezdu civilní správě 1. leden roku 2016. Do té doby budou i nadále platit všechna zákonná omezení určující podmínky vstupu a vjezdu na území VÚ Brdy.

"Přesto, že pozemky na území VÚ Brdy jsou státním majetkem a ministerstvo obrany deklaruje zachování tohoto statutu, obyvatelé přilehlých obcí se obávají možných developerských záměrů, výstavby ve středních Brdech a s tím spojeného zvýšení dopravní zátěže a celkového zhoršení životních podmínek v jejich doposud klidných obcích," řekl agentuře Mediafax Petr Ježek z Vojenského historického sdružení Brdy a člen iniciativy SOS Brdy.

Doposud ochranu brdské přírody a krajiny dostatečnou měrou zajišťovala samotná existence vojenského újezdu. Ministerstvo životního prostředí proto ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny již loni v létě pro Brdy vypracovalo dvě varianty způsobu ochrany - vyhlášením chráněné krajinné oblasti (CHKO), nebo prostřednictvím sítě maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) a přírodního parku (PP).
Na posledním jednání starostů pobrdských obcí s komisí pro optimalizaci VÚ v Jincích, které se konalo 21. listopadu, se byli starostové proti aktuálnímu návrhu ministerstev obrany a životního prostředí na vyhlášení rozšířené chráněné krajinné oblasti. To má zahrnovat plochu VÚ Brdy, ale i již existující přírodní parky Třemšín, Brdy (jihozápadní část „civilních“ Brd v Plzeňském kraji) a území mimo vojenský újezd od Jinců, přes Příbram až po Rožmitál pod Třemšínem.

"Starostové souhlasí s nutností ochrany přírody a krajiny středních Brd, ale nechtějí, aby jejich obce i se svými nynějšími katastry byly zahrnuty do nové CHKO. Mají obavy, aby se CHKO nakonec nestala brzdou pro rozvoj jejich obcí. Ochranu přírody středních Brd by šlo lépe zabezpečit vyhlášením maloplošných zvláště chráněných území, která by pokryla výjimečně cenné lokality sítí přírodních rezervací a přírodních památek. Návrh je zpracován a připraven k realizaci. Velkoplošnou ochranu území by mohl zajistit přírodní park (PP), který by logicky navazoval a propojil již stávající PP Brdy, PP Třemšín, PP Trhoň a PP Hřebeny. Návrh předložíme ministerstvu životního prostředí a seznámíme s ním i ministerstvo obrany. Dalším, pro nás velmi důležitým partnerem, je Krajský úřad Středočeského kraje," vysvětlil Martin Matuna ze Svazku obcí pobrdského regionu. Ten čítá 16 obcí a reprezentuje více než 50 tisíc obyvatel žijících v oblasti.

Unikátnost území o rozloze 260 kilometrů čtverečních spočívá podle představitelů obcí Pobrdí hlavně v jeho celkové opuštěnosti a nezastavěnosti. Z pohledu občanů podbrdských obcí, ale i některých odborníků, je tedy hlavním cílem ochrany středních Brd uchování málo dotčeného stavu krajiny a nepřekročení únosné míry dopravní zátěže.

"Nezastavitelnost území by mohla být definována již v samotném statutu přírodního parku a navíc ještě posílena jejím zakotvením do zásad územního rozvoje kraje a na nižší úrovni do územních plánů obcí, kterým by katastry na území VÚ měly připadnout," sdělil Matuna.

"Navíc v současné době prosazování úspor na všech úrovních státní správy i ve všech resortech není jistě zanedbatelné, že zřízení sítě MZCHÚ a přírodního parku i následné náklady na provoz by s velkou pravděpodobností byly mnohem nižší než v případě CHKO," dodal Petr Ježek.

Kromě ochrany přírody a krajiny středních Brd je další závažnou otázkou odstranění selhané a nevybuchlé munice, pyrotechnická asanace území, na kterém po více než 80 let probíhaly ostré cvičné střelby. "Jsme toho názoru, že když někdo odchází, měl by po sobě uklidit. Ministerstvem deklarovaný záměr provést takzvaný povrchový sběr nevybuchlé munice však nemusí být dostatečný. Ostrá munice je nejen na povrchu cílových a dopadových ploch. Velké množství nevybuchlé munice je také pod povrchem a my budeme požadovat při odchodu armády kompletní pyrotechnickou asanaci území těchto ploch," uzavřel Matuna.

Autor: Dobrin Stojčev