K urnám jdou v neděli obyvatelé zbývajících dvaceti zemí Evropské unie

Zatímco Italové rozhodují o svých europoslanci druhým dnem, v devatenácti zemích Evropské unie boj o křesla v europarlamentu teprve začíná.

Na neděli si hlasování o svých zástupcích v Evropském parlamentu (EP) nechali obyvatelé Rakouska, Belgie, Bulharska, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Litvy, Lucemburska, Maďarska, Německa, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Slovinska, Španělska a Švédska.

Volby do EP již skončily ve Velké Británii, Nizozemsku, Irsku, České republice, Lotyšsku, na Kypru, Maltě a na Slovensku.

O 736 křeslech v europarlamentu, která obsadí vítězové voleb v jednotlivých zemích EU na pět let, rozhodovalo nebo teprve bude rozhodovat na 375 milionů obyvatel 27 členských zemí EU. Volby začaly ve čtvrtek a skončí v neděli ve 22:00. Teprve poté podle evropské směrnice smějí být zveřejněny výsledky hlasování.

Nizozemci, kteří volili ve čtvrtek, však tuto směrnici tradičně ignorují, a proto neoficiální výsledky, jež se od těch oficiálních liší jen tím, že na nich chybí podpis šéfa celostátní volební komise, zveřejnili již v noci na pátek.

Vyplynulo z nich, že ve volbách do europarlamentu výrazně podpořili nacionalistickou Stranu pro svobodu poslance Geerta Wilderse, která podle odhadů získá za 15,3 procenta hlasů a čtyři z celkem 25 nizozemských křesel Vládní křesťanští demokraté premiéra Jana Petera Balkenendeho, vítězové voleb, získali podle odhadů 19,6 procenta hlasů, to je v přepočtu šest křesel. Koaliční Strana práce dostala 13,9 procenta hlasů. Patří jí třetí místo.

K volbám v Nizozemsku přišlo 36 procent voličů. Pro srovnání: v České republice se účast v eurovolbách odhaduje na pětinu oprávněných voličů, na Slovensku dokonce jen na sedminu.

Slabá účast bude podle analytiků provázet eurovolby v mnoha členských zemích EU a mohou ji zachránit snad jen země, kde je účast ve volbách povinná, tedy Lucembursko, Belgie, řecko a Kypr.

Stejně tak by pro letošní hlasování měl být charakteristický příklon příklon voličů k výrazně pravicovým stranám. Ty by podle průzkumů mohly získat křesla především na úkor nejsilnějších středových stran.

Autor: Táňa Voců