Debata o evropském prezidentovi se kvůli Klausovi odsouvá na druhou kolej

Hlavním tématem říjnového summitu EU bude záchrana Lisabonské smlouvy. Ačkoliv mu měly dominovat debaty o plánovaném postu celoevropského prezidenta, tedy stálého předsedy Rady EU, kvůli váhání Václava Klause s podepsáním Lisabonu na to nezbude čas, píše ve čtvrtek portál European Voice.

Zástupci sedmadvacítky na summitu ve dnech 28. a 29. října rozhodnou, zda přistoupí na výjimku z Listiny základních práv v Lisabonské smlouvě, kterou český prezident požaduje. Klaus tím chce zabránit zpětnému zpochybnění Benešových dekretů, které legitimizovaly vysídlení příslušníků třímilionové německé menšiny z poválečného Československa.

Podobné výjimky si vymohly i Velká Británie a Polsko, dosáhly jich ale v řádném termínu během jednání o smlouvě. Šéf české vlády Jan Fischer před několika dny uvedl, že garance, které Klaus pro Česko prosazuje, by mohly mít formu politické deklarace, jež by se následně „přetavily“ v právní záruky. Ratifikační proces smlouvy by se tak nemusel v celé Evropské unii opakovat. European Voice tuto myšlenku srovnává se zárukami pro Dublin, které Iry pomohly přesvědčit, aby Lisabonu v referendu na počátku října řekli „ano“.

O něco později pak ratifikaci svým podpisem stvrdil i polský prezident Lech Kaczynski. Česko je tak jedinou zemí, která zatím ratifikační proces Lisabonské smlouvy nedokončila. Klaus ale zatím smlouvu podepsat nemůže, i kdyby žádné požadavky neměl. Čeká se totiž na ústavní soud, který se bude 27. října zabývat stížností 17 senátorů ODS na Lisabon. Ti podali návrh na přezkoumání souladu dokumentu jako celku s českou ústavou.

Program bruselské schůzky je přitom již tak náročný: bude se jednat o evropské pomoci rozvojovým zemím v boji proti změnám klimatu, i o nových pravidlech týkajících se tzv. makroekonomického dohledu, tedy dohledu nad hospodářskými riziky, která se mohou objevovat v jednotlivých státech. Nebude tak žádný čas na diskuze o tom, kdo by měl být prvním prezidentem EU a kdo by měl zastávat další nové vysoké evropské funkce, zdůrazňuje European Voice.

Kvůli nedostatku času tak unijní státy vyvíjejí nátlak na Švédsko, které nyní EU předsedá, aby v listopadu uspořádalo ještě jeden summit. Právě ten by byl vyhrazen debatám o nových evropských postech.

Autor: Zdeněk Gazur