Švédské předsednictví přišlo s řešením Klausových požadavků k Lisabonu

Návrh švédského předsednictví na řešení související s požadavkem prezidenta Václava Klause ohledně ratifikace Lisabonské smlouvy je pro Klause přijatelný.

 V pátek to oznámil ředitel tiskového odboru Hradu Radim Ochvat.

"Prezident republiky Václav Klaus obdržel návrh švédského předsednictví EU, který je odpovědí na jeho požadavek související s ratifikací Lisabonské smlouvy v České republice. Tento návrh odpovídá představě prezidenta a je možné s ním dále pracovat," informoval Ochvat.

"Je to konečně vyjádření nějaké konstruktivní podmínky ze strany prezidenta. Vláda ví, jakou cestou má vyjednávat a pokud se tím vyřeší ratifikace dokumentu z naší strany, tak je to dobré," uvedla Šojdrová.

Místopředsedkyně lidovců se také domnívá, že sice riziko na prolomení Benešových dekretů nehrozí, ale připsání České republiky do výjimky bude uklidňujícím prvkem. "Doposud žádné takové nároky nebyly nikdy uznány a podle mě jde pouze o strašení," dodala Šojdrová s tím, že ovšem udělení výjimky nekoliduje s programem KDU-ČSL, a proto s ním strana souhlasí. Šojdrová také upozornila na to, že stejnou výjimku by chtěli aplikovat i Slováci, kteří ovšem už dokončili ratifikační proces, proto na vyjednávání již nemají nárok. "Nicméně mohli by zkomplikovat schvalování výjimky pro Českou republiku," dodala.

"Pan prezident Klaus nemá formálně ani věcně pravdu. Jeho obava z prolomení Benešových dekretů je naprosto falešná a zástupná. Evropská rada a drtivá většina českých právníků již v minulosti konstatovala, že Lisabonská smlouva nezakládá možnost prolomit tyto dekrety," řekl předseda Strany zelených Ondřej Liška.

Prezident podle Lišky zneužil toto téma, aby pro Českou republiku vyjednal výjimku z listiny základních práv občanů Evropské unie, která znamená, že platí jeden standard lidských a občanských práv pro všechny občany unie. "Je dlouhodobým cílem prezidenta Klause, aby Českou republiku vytáhl z integrace Evropské unie a přispěl k rozlomení unie na dvourychlostní Evropu a my zůstali v té druhé rychlosti," dodal.

Jak by měl kompromis vypadat, nastínil ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle v pátek poslancům výboru pro evropské záležitosti. Výjimka bude spočívat v malé úpravě textu o výjimkách pro Polsko a Velkou Británii, doplnil by se o slova Česká republika a o čárku.

Prezident touto výjimkou podmínil ratifikaci Lisabonské smlouvy, Česko je poslední zemí EU, která dokument neratifikovala. O výjimce budou jednat šéfové vlád všech členských zemí 29. a 30. listopadu v Lucemburku. 27. října bude o Lisabonské smlouvě rozhodovat také český Ústavní soud, kam podali stížnost na smlouvu někteří senátoři ODS. Prezident nemůže Lisabon ratifikovat dříve, než ÚS rozhodne.

Autor: Adriena Růžičková, David Jareš, Karolína Šulová