Maďarsko je proti výjimce z Lisabonu pro Čechy a Slováky

Maďarsko nebude souhlasit s výjimkou z Lisabonské smlouvy pro Čechy a Slováky. Informuje o tom v pondělí portál hirszerzo.hu.

Maďarský ministr zahraničí Péter Balázs v rozhovoru pro hirszerzo.hu sdělil, že český prezident Václav Klaus si dal cíl "blokovat Lisabonskou smlouvu za každou cenu". Skutečnost, že na to využívá citlivé téma, jakým jsou Benešovy dekrety, může otevřít otázky, které "nejsou v zájmu Evropské unie".

"Maďarský postoj je v souladu s postoji mnoha dalších zemí unie. Lisabonská smlouva s Benešovými dekrety nemá nic společného, protože se zabývá budoucností, není o minulosti... Kdybychom toto téma otevřeli, dovedlo by nás to daleko zpátky," řekl v rozhovoru maďarský ministr.

Václav Klaus požaduje, aby česká vláda dojednala výjimku z evropské Charty základních práv, která je součástí Lisabonské smlouvy. Tato výjimka by zemi měla chránit před majetkovými požadavky vysídlených sudetských Němců.

Výjimku, pokud na ni unie přistoupí, bude chtít také Slovensko, které v době vydání dekretů, na jejichž základě stát vyvlastnil sudetské Němce a některé Maďary, bylo součástí Československa.

Maďarský ministr je však proti tomu, aby se kvůli obavám z majetkových nároků lidí vysídlených po druhé světové válce a jejich potomků udělovaly nějaké výjimky. Lisabonská smlouva podle něj nemůže Benešovy dekrety otevřít, protože "nemění vztahy z minulosti". To je podle něj možné vyjádřit v usnesení chystaného summitu unie ve Stockholmu jedinou větou.

Švédské předsednictví unie však návrh na výjimku již připravilo. Česko, případně i Slovensko, by se v textu charty připojilo k Británii a Polsku, které už výjimky mají.

Lisabonskou smlouvu, která reformuje instituce a rozhodování v Evropské unii, schválily všechny státy sedmadvacítky s výjimkou Česka, kde pod ní chybí podpis prezidenta Klause.

Smlouva reformuje unijní instituce, dává unii prezidenta a ministra zahraničí a zjednodušuje rozhodování unie. Omezuje počet oblastí, kde je nutné jednomyslné rozhodnutí, naopak zvyšuje podíl většinového hlasování.

Požadavky na výjimky z Lisabonu se bude zabývat schůzka šéfů států a vlád unie koncem října ve Stockholmu.

Autor: Pavel Jégl