Summit EU se shodl na výjimce pro Českou republiku

Summit Evropské unie se ve čtvrtek večer shodl, že Česká republika dostane výjimku z listiny základních práv EU, kterou požaduje prezident Václav Klaus. S odvoláním na zdroje v české delegaci v Bruselu o tom informuje agentura Reuters a televize ČT24.

"Lídři (členských zemí EU) schválili českou výjimku. Provázel to potlesk a přípitky," řekl podle Reuters nejmenovaný švédský diplomat, jehož země nyní EU předsedá.

Maďarsko tak nesplnilo své hrozby, že český požadavek na výjimku z Lisabonské smlouvy zablokuje, což ještě odpoledne připouštěl maďarský premiér Gordon Bajnai, který na summitu povede delegaci své země.

Podle jeho slov Maďaři chtěli prosadit, aby ve výjimce pro Česko ani v doprovodných usneseních nebyly zmíněny dekrety prezidenta Edvarda Beneše. "Nechceme, aby Lisabonská smlouva platila za každou cenu," řekl Bajnai.

"Výjimka pro Česko nebude mít žádný právní dopad na sousední země ČR. Cesta k podpisu Lisabonské smlouvy Klausem je volná," řekl švédský premiér Fredrik Reinfeldt.

Prezident Václav Klaus požadoval, aby výjimka chránila ČR před majetkovými požadavky vysídlených sudetských Němců - jinými slovy, před prolomením Benešových dekretů. Jinak smlouvu nepodepíše.

Český ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle již dříve naznačil, že výjimka bude spočívat v čárce a slovech "Česká republika", které budou doplněny do textu, který popisuje už schválenou výjimku z charty pro Británii a Polsko.

Český premiér Jan Fischer uvedl, že prezident Klaus nemá s dojednaným textem výjimky problém.

Výjimka by měla být schválena v příloze usnesení summitu, a to ve dvou odstavcích: první obsahuje text výjimky a druhý popisuje, jak bude zahrnuta do unijních smluv.

V usnesení bruselské schůzky by pak měl být připomenut závazek členských zemí unie z červnového summitu, že ratifikace Lisabonské smlouvy bude ukončena do konce roku. Bude adresován právě Klausovi.

Výjimka pro Česko bude patrně zahrnuta do další smlouvy Evropské unie jako "přílepek". Byla by nejspíš ve smlouvě o vstupu Chorvatska do Evropské unie. Začala by tedy platit nejdříve v roce 2011.

Vedoucí kanceláře prezidenta republiky Jiří Weigl ve čtvrtek oznámil, že Václav Klaus již nebude klást nové podmínky k ratifikaci lisabonské smlouvy, neboť jeho jediný požavek byl splněn.

Lisabonská smlouva reformuje unijní instituce, dává unii prezidenta a ministra zahraničí a zjednodušuje rozhodování unie. Omezuje počet oblastí, kde je nutné jednomyslné rozhodnutí, naopak zvyšuje podíl většinového hlasování.

Až dosud ji ratifikovalo 26 států unie s výjimkou České republiky, kde pod ní chybí podpis prezidenta. Navíc je ve hře stížnost skupiny českých senátorů na "Lisabon", o níž ještě rozhoduje ústavní soud. Ten však za překážku pro smlouvu, na rozdíl od Klause, považován není.

Rozhodnutí ústavního soudu o tom, zda je Lisabonská smlouva v souladu s českým právním řádem, by mohlo padnout v úterý 3. listopadu.

Autor: Táňa Voců