Koaliční vláda premiéra Jana Petera Balkenendeho padla po šestnáctihodinovém jednání o žádosti NATO, aby Nizozemsko prodloužilo svou misi v afghánské provincii Uruzgán.
Nizozemci měli v Afghánistánu zůstat jen do konce letošního roku. NATO ale požádalo o prodloužení této mise, na čemž se zástupci koaličních stran neshodli.
"Naneštěstí musím oznámit, že pro koalici křesťanských demokratů, Strany práce a Křesťanské unie již neexistuje cesta, která by nesla ovoce," řekl křesťanský demokrat Balkenende reportérům.
Balkenende byl ochoten žádosti vyhovět a ponechat část vojáků v Uruzgánu.
Místopředseda vlády a šéf Strany práce Wouter Bos to rezolutně odmítnul, trval na tom, že "poslední nizozemský voják odejde z Uruzgánu do konce roku 2010".
Jednání se protáhla do sobotní noci, až nakonec Bos z koalice vystoupil.
Vláda premiéra Balkenendeho byla ve funkci od roku 2007. Do voleb, které by mohly proběhnout nejdříve v červnu, bude vládnout menšinová vláda, tzv. rompkabinet.
V Afghánistánu slouží necelé dvě tisícovky nizozemských vojáků, od začátku mise jich 21 padlo. V roce 2008 měla jejich služba skončit, ale žádný jiný členský stát NATO se nenabídl jako náhrada, takže se Nizozemsko zavázalo zůstat v Afghánistánu do srpna letošního roku.
"Stažení vojáků poškodí pověst Nizozemska jako věrného partnera, který je ochoten a schopen pomoci důležitým vojenským misím," řekl analytik Edwin Bakker z haagského institutu mezinárodních vztahů.
V Afghánistánu nyní operuje přes sto tisíc zahraničních vojáků. Během letošního roku jich kvůli novému strategickému plánu přibude dalších čtyřicet tisíc.
Autor: Tereza Frantová, Martin Málek
Teplota: max. -7°C, min. -12°C
| Policie České republiky | 158 |
| Městská policie | 156 |
| Záchranná služba | 155 |
| Hasičský záchranný sbor ČR | 150 |
| Číslo tísňového volání | 112 |