Kvůli neshodě o vojsku v Afghánistánu padla nizozemská vláda

Koaliční vláda premiéra Jana Petera Balkenendeho padla po šestnáctihodinovém jednání o žádosti NATO, aby Nizozemsko prodloužilo svou misi v afghánské provincii Uruzgán.

Nizozemci měli v Afghánistánu zůstat jen do konce letošního roku. NATO ale požádalo o prodloužení této mise, na čemž se zástupci koaličních stran neshodli.

"Naneštěstí musím oznámit, že pro koalici křesťanských demokratů, Strany práce a Křesťanské unie již neexistuje cesta, která by nesla ovoce," řekl křesťanský demokrat Balkenende reportérům.

Balkenende byl ochoten žádosti vyhovět a ponechat část vojáků v Uruzgánu.

Místopředseda vlády a šéf Strany práce Wouter Bos to rezolutně odmítnul, trval na tom, že "poslední nizozemský voják odejde z Uruzgánu do konce roku 2010".

Jednání se protáhla do sobotní noci, až nakonec Bos z koalice vystoupil.

Vláda premiéra Balkenendeho byla ve funkci od roku 2007. Do voleb, které by mohly proběhnout nejdříve v červnu, bude vládnout menšinová vláda, tzv. rompkabinet.

V Afghánistánu slouží necelé dvě tisícovky nizozemských vojáků, od začátku mise jich 21 padlo. V roce 2008 měla jejich služba skončit, ale žádný jiný členský stát NATO se nenabídl jako náhrada, takže se Nizozemsko zavázalo zůstat v Afghánistánu do srpna letošního roku.

"Stažení vojáků poškodí pověst Nizozemska jako věrného partnera, který je ochoten a schopen pomoci důležitým vojenským misím," řekl analytik Edwin Bakker z haagského institutu mezinárodních vztahů.

V Afghánistánu nyní operuje přes sto tisíc zahraničních vojáků. Během letošního roku jich kvůli novému strategickému plánu přibude dalších čtyřicet tisíc.

Autor: Tereza Frantová, Martin Málek