Video: Kyrgyzský prezident odmítá odstoupit a z nepokojů viní zahraničí síly

Kyrgyzský prezident Kurmanbek Bakijev ve čtvrtek prohlásil, že odmítá uznat vládu opozice a nemá v úmyslu rezignovat. Za pravděpodobné viníky nepokojů v jeho zemi označil zahraniční země, Rusko však nechce podezřívat, informuje agentura Reuters a stanice Echo Moskvy.

Bakijev v rozhovoru pro Reuters uvedl, že se mu "nechce věřit", že by za vyvoláním nepokojů v zemi stálo Rusko.

"Nemohu říct, že je za tím (nepokoji) Rusko," uvedl Bakijev. "Nechci to říct, prostě se mi tomu nechce věřit," řekl svržený kyrgyzský prezident. Zároveň nabídl opozici jednání s cílem urovnat situaci v zemi.

Do čela prozatímní vlády se postavila sociálnědemokratická šéfka opozice Roza Otunbajevová. Opozice rozpustila parlament a prezidentskou administrativu, pozastavila práci úřadu pro rozvoj, inovace a investice a má pod kontrolou armádu a bezpečnostní síly. Bakijeva, kterého Otunbajevová viní z korupce a katastrofálního hospodaření, vyzvala k rezignaci.

Bakijev však odstoupit odmítá. Ve středu uprchl z hlavního města Biškeku a v rozhovoru pro Echo Moskvy řekl, že je na blíže neurčeném místě v jižním Kyrgyzstánu. Podle některých informací se nachází ve městě Oš, které leží asi 20 kilometrů kyrgyzské metropole. Jiné zdroje uváděly, že zemi, kde žije třetina z 5,3 milionu obyvatel pod hranicí chudoby, opustil.

Převzetí moci opozicí předcházely v úterý a ve středu střety mezi demonstranty a policií zejména v ulicích Biškeku a v severozápadním Talasu, při nichž zemřelo nejméně 75 lidí a zraněno bylo dalších tisíc. Opozice tvrdí, že mrtvých je až 100. V hlavním městě lidé poničili budovy policie, soudu i úřadů a vyplenili Bakijevovu rezidenci. Prezidentovy portréty byly strženy.

Ve městě Oš, které bylo považováno za Bakijevův opěrný bod, se utkaly dvě tisícovky příznivců a odpůrců jeho vlády. Reuters píše, že stoupenci opozice obsadili vládní budovy. Prezident Bakijev vyhlásil v zemi výjimečný stav, vládu ale neudržel.

Agentura RIA-Novosti ve čtvrtek informovala, že kvůli nepokojům byla vyhlášena pohotovost i na ruské letecké základně Kant, která leží 20 kilometrů od Biškeku. I když se zatím žádné incidenty poblíž ruské základny neodehrály, velitelství vyhlásilo nejvyšší stupeň pohotovosti. Rusko vyslalo na základnu 150 příslušníků speciálních jednotek, jejichž úkolem je ochrana rodin ruských vojáků.

V Biškeku lidé rabovali v obchodech a nevyhnuli se ani největšímu supermarketu v metropoli. Přechodná vláda proto ve čtvrtek vydala nařízení, které bezpečnostní složky opravňuje střílet po každém, kdo bude rabovat. „Bezpečnostní síly mohou v rámci obnovení pořádku v Biškeku střílet na rabující a záškodníky," citovala agentura Reuters prozatímního ministra vnitra Bolota Šernijazova.

Proti rabujícím zasahuje v biškeckých ulicích policie, městem se ozývá střelba. Podle mluvčího ministerstva vnitra bojuje s asi 500 lidmi v různých částech metropole několik stovek strážců zákona.

Podívejte se, jak vypadala situace na místě:

Bakijev ve čtvrtečním rozhovoru řekl, že za násilnosti by měla nést zodpovědnost opozice a přechodnou vládu Otunbajevové obvinil z ozbrojeného převzetí moci. Za pravděpodobné viníky nepokojů označil bez dalších podrobností „zahraniční síly“ a připustil, že na nynější události ve své zemi nemá prakticky žádný vliv.

Vůdkyně opozice má však na situaci naprosto opačný názor. „To, co jsme včera udělali, byla naše odpověď na utlačování a tyranii lidí Bakijevovým režimem. Můžete tomu říkat revoluce, můžete tomu říkat povstání lidu. Každopádně je to náš způsob, jak říci, že chceme spravedlnost a demokracii, “ uvedla Otunbajevová.

Otunbajevová prohlásila, že její vláda bude fungovat šest měsíců. Během této doby chce navrhnout novou ústavu a vytvořit podmínky pro svobodné a spravedlivé prezidentské volby. Prvním krokem nového kabinetu bude obnovení nižších cen za elektřinu, topení a plyn, které nedávno zvýšil prezident Bakijev. Právě to byl hlavní požadavek rozbouřené opozice.

První veřejný projev podpory přechodného kyrgyzského kabinetu přišel z Ruska. Premiér Vladimir Putin ve čtvrtek telefonicky hovořil s Otunbajevovou a uznal její vládu. Otunbajevová Putina ujistila, že má nyní situaci v Kyrgyzstánu plně pod kontrolou.

Čtěte také:
Putin telefonoval s vůdkyní kyrgyzské opozice, uznal její přechodnou vládu

Devětapadesátiletá Otunbajevová byla spojencem Bakijeva v revoluci, která před pěti lety svrhla režim Askara Akajeva. Byla také první kyrgyzskou velvyslankyní v Británii. Později přešla do opozice.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun vyslal do Kyrgyzstánu podle serveru sme.sk svého zvláštního vyslance, slovenského diplomata a bývalého ministra zahraničních věcí Jána Kubiše. Do země má dorazit v pátek.

Klíčové události v Kyrgyzstánu za posledních 20 let

● červen 1990 – „Ošský masakr“ – etnický konflikt mezi Kyrgyzy a Uzbeky ve městě Oš na jihozápadě země u hranic s Uzbekistánem. V ozbrojených střetech tehdy zemřelo 300 lidí. Podle některých údajů se skutečný počet obětí vyšplhal až na 1200.

● srpen 1991 – Kyrgyzstán vyhlašuje nezávislost na Sovětském svazu.

● říjen 1999 – prvním kyrgyzským prezidentem zvolen Askar Akijev. Jeho prezidentské pravomoci potvrdilo znovu v lednu 1994 referendum.

● říjen 2003 – tehdejší ruský prezident Vladimir Putin otevírá v Kyrgyzstánu vůbec první ruskou leteckou základnu v zahraničí od rozpadu Sovětského svazu.

● únor 2005 – první kolo parlamentních voleb, které nakonec vyprovokovaly tulipánovou revoluci.

● březen 2005 – tulipánová revoluce – podle výsledků druhého kola parlamentních voleb opozice získala překvapivě nízký počet mandátů. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) upozornila na velké množství pochybení v průběhu hlasování. Kyrgyzstán zachvátila vlna protestů opozice, které skončily státním převratem a svržením Akijeva. Vlády se v parlamentu ujímá opozice.

● červenec 2005 – do prezidentské funkce zvolen jeden z vůdců tulipánové revoluce Kurmanbek Bakijev.

● listopad 2006 – Proti Bakijevovi se zvedá vlna nevole. Prezident čelil obvinění z toho, že záměrně protahoval demokratické reformy a hlasování o nové ústavě, kterou o něco později nakonec parlament schválil.

● červenec 2009 – Bakijev znovu vyhrál prezidentské volby. Opozice jej obvinila z podvodů.

● březen 2010 – Opoziční síly předložily Bakijevovi ultimátum. Splnit požadavky svých odpůrců měl prezident do konce března. Opozičníci jej obvinili z autoritářství, omezování svobody slova a neschopnosti účinně bojovat s ekonomickou krizí.

● 6. duben – propukly nepokoje v kyrgyzském městě Talas. Opoziční aktivisti útočili na policejní ředitelství a místní obecní úřad, kde několik hodin drželi v zajetí starostu města. Policie proti demonstrantům zasáhla slzným plynem a gumovými projektily. 

● 7. duben – protesty zasáhly kyrgyzskou metropoli Biškek a několik dalších měst. Bakijev vyhlásil v zemi výjimečný stav.

Autor: Zdeněk Gazur, Alina Artiuschenko