Podle vyšetřovatelů potopil jihokorejskou válečnou loď na konci března vnější výbuch

Příčinou potopení jihokorejské válečné lodi Cheonan byl před třemi týdny s velkou pravděpodobností vnější výbuch, uvedli v pátek jihokorejští vyšetřovatelé. Podezření, že loď potopilo severokorejské torpédo, tím vzrostlo, informuje agentura Reuters a portál britské televize BBC.

"Pravděpodobnost vnějšího výbuchu je mnohem vyšší než výbuch uvnitř lodi," řekl představitel vyšetřovací komise Joon Duk-jong. Vyšetřovací tým však počká na vytažení zbylých částí lodi a získání dalších informací o příčině exploze, než vydá konečnou zprávu.

Ve čtvrtek byla ze dna moře vytažena záď lodi. Výbuch, který loď rozlomil na dvě části, přežilo 58 námořníků. Pátrací týmy zatím objevily 38 těl členů posádky válečné korvety, z toho 36 v rozbitém trupu lodi. Po dalších osmi stále pátrají.

Jihokorejská média a odborníci spekulují o tom, že Cheonan potopilo severokorejské torpédo. Nehoda se stala nedaleko mořské hranice mezi oběma státy. "Cheonan se rozpůlil uprostřed. Proto je vysoce pravděpodobné, že loď zničilo torpédo vypálené z ponorky, nebo mina," napsal v deníku JoongAng Ilbo vojenský expert a bývalý kapitán na ponorce Jung Sung. Podle jiných spekulací Cheonan najel na zbloudilou minu.

Jižní Korea se snaží vyvarovat přímého obvinění proti svému severnímu sousedovi, stejně jasně však nevylučuje ani možnost, že Korejská lidově demokratická republika na loď zaútočila. Jihokorejský prezident Lee Mjung-bak vyzval k "objektivnímu vyšetření" nehody, jehož výsledky musí být mimo jakoukoli pochybnost. Následovat budou "tvrdá opatření" proti viníkovi.

Severní Korea se k incidentu oficiálně nevyjádřila.

Loď se potopila 26. března po výbuchu v zadní části plavidla. Ze 104členné posádky se zachránilo 58 námořníků, zbytek mužů zůstal uvězněný v trupu potopené lodě. Během záchranných operací se utopil jeden potápěč a potopila rybářská loď pátrající po pohřešovaných námořnících.

Mořská hranice mezi Severní a Jižní Koreou, kde se korveta Cheonan potopila, byla dějištěm několika bitev mezi námořními silami obou zemí. Obě Koreje jsou formálně ve válečném stavu. Jejich válku ukončilo v roce 1953 pouze příměří, nikoli mírová dohoda.

KLDR navíc neuznává mořskou hranici jednostranně stanovenou velením spojenecké armády vedené americkými silami po konci korejské války.

Autor: Kristýna Kuslová