Obama vyzval vedení Barmy, aby osvobodilo disidentku Su Ťij

Americký prezident Barack Obama vyzval barmskou vojenskou juntu, aby propustila na svobodu opoziční vůdkyni Aung Schan Su Ťij, která strávila 14 z posledních 20 let v domácím vězení. V sobotu o tom informovala agentura Reuters.

"Vyzývám barmskou vládu, aby okamžitě a bezpodmínečně osvobodila Aung Schan Su Ťij a ostatní politické vězně a dovolila jim budovat stabilnější, více prosperující Barmu, která bude respektovat práva všech svých občanů," uvedl šéf Bílého domu.

Obama učinil své prohlášení k příležitosti 65. narozenin barmské disidentky, které slaví v sobotu. U jejího domu se u příležitosti oslav sešlo asi 400 příznivců, většinou členů Su Ťijiny Národní ligy pro demokracii.

Oslavy začaly brzy ráno, kdy buddhističtí mniši nabízeli prodemokratickým příznivcům snídani. Poté byli z klecí vypuštěni ptáci a příznivci Su Ťij rozdávali dětem zadržovaných členů opoziční strany knihy a dopisní papír a další psací potřeby. Na počest Su Ťijiných narozenin byl také u buddhistického kláštera v Rangúnu vysazen strom.

Na oslavy dohlížela policie a fotografovala všechny, kteří se u příležitosti disidentčiných narozenin sešli.

Vojenská junta vládne v Barmě od roku 1962 po vojenském převratu generála Nei Wina. Nerozvážná ekonomická politika vojenské vlády přivedla dříve bohatou zemi do ekonomického kolapsu.

V roce 1988 se statisíce lidí vzbouřily proti vojenskému režimu a žádaly demokracii. Generál Nei Win sice rezignoval, ale vlády se zmocnila nová vojenská junta a represivní režim v zemi trvá dodnes.

V roce 1990 junta povolila demokratické volby, ve kterých zvítězila opoziční Národní liga pro demokracii v čele s nositelkou Nobelovy ceny Aun Schan Su Ťij. Junta však výsledky neuznala a Su Ťij od té doby drží v domácím vězení. Disidentka byla uvězněna bez soudního procesu na základě zákona z roku 1975, který umožňuje věznit ty, kteří představují riziko pro bezpečnost státu.

V roce 2007 se v zemi uskutečnily pokojné demonstrace, takzvaná šafránová revoluce, které vedli tamější mniši. Režim však protesty brutálně potlačil a v roce 2008 junta ve zmanipulovaném referendu prosadila novou ústavu.

Ta je však podle opozice nedemokratická, a proto se volby rozhodla opozice bojkotovat. Podle informací Člověka v tísni je v zemi přes 2100 politických vězňů.

Autor: Kateřina Kučerová, Alina Artiuschenko