Svět přivítal propuštění Su Ťij, varuje před omezováním jejích práv

Mezinárodní společenství v čele s Británií, USA, Francií a státy jihovýchodní Asie sdružené v ASEAN v sobotu přivítalo propuštění barmské disidentky Aun Schan Su Ťij z domácího vězení. Reakce státníků přinesla agentura AFP.

ČTĚTE TAKÉ: Barmská vojenská junta propustila disidentku Su Ťij z domácího vězení

Jako jeden z prvních se k propuštění nositelky Nobelovy ceny z mír vyjádřil britský premiér David Cameron. "Má to (propuštění) velké zpoždění. Aun Schan Su Ťij je inspirací pro všechny z nás, kdo věří ve svobodu slova, demokracii a lidská práva. Její zadržení mělo sloužit k umlčení hlasu Barmánců. Aun Schan Su Ťij má na svobodu právo. Barmský režim to musí pochopit," prohlásil Cameron.

Americký prezident Barack Obama rovněž přivítal propuštění ženy, již označil za "svou hrdinku" a vyzval Barmu, aby propustila i ostatní politické vězně.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy varoval Barmu před omezováním svobody projevu a pohybu Su Ťij. "Francie bude extrémně pozorná k podmínkám, v jakých si bude paní Aun Schan Su Ťij užívat znovunalezené svobody. Jakákoli omezení její svobody pohybu a projevu budou představovat nové nepřijatelné popření jejích práv," stojí v prohlášení francouzské prezidentské kanceláře.

Šéf Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN) Surin Pitsuswan v sobotu prohlásil, že se mu "velmi, velmi ulevilo" po propuštění demokratické ikony z domácího vězení a vyjádřil naději, že Su Ťij nebude znovu zadržena. "Doufám, že její propuštění přispěje k opravdovému národnímu smíření v Barmě a že Aun Schan Su Ťij v tom bude moci hrát svou roli," řekl thajský politik AFP. "Doufejme, že se to nebude opakovat a že ostatní političtí vězni budou také moci těžit z tohoto gesta národního smíření," uvedl šéf ASEAN, jehož členem je i Barma.

Propuštění uvítaly i Filipíny, jež se ze všech členů ASEAN o propuštění Su Ťij zasazovaly nejhlasitěji. "Je to pozitivní krok na správné cestě. Ale otázky zůstávají - budou všechna její politická práva obnovena, udělají další podstatné kroky na cestě k demokratizaci?" Položil řečnické otázky Ricky Carandang, mluvčí filipínského prezidenta Benigna Aquina. "Doufáme, že tuto smysluplnou akci budou následovat další důležité kroky. Vítáme ji, ale je potřeba udělat více."

Itálie označila propuštění Su Ťij za "pozitivní zprávu" a vyjádřila znovu zklamání, že k němu nedošlo před volbami 7. listopadu. "Je to ovoce podpory a nepřerušené solidarity mezinárodního společenství," stojí v prohlášení mluvčího italského ministra zahraničí Maurizia Massariho s tím, že doufá, že je to "první signál otevřenosti rangúnské vlády" k demokracii a lidským právům. Italský poslanec za opoziční Demokratickou stranu Piero Fassino je zvláštním vyslancem Evropské unie pro Barmu.

Su Ťij byla poprvé zadržena v roce 1989 poté, co spoluzaložila Národní ligu pro demokracii a stala se její předsedkyní. NLD následující rok vyhrála volby, junta však výsledky neuznala a moc jí nepředala. Od roku 1989 strávila nositelka Nobelovy ceny za mír z roku 1991 v domácím vězení celkem 15 let. Její manžel a dva synové žili v Británii.

Ministerstvo zahraničí ČR přivítalo propuštění barmské disidentky

Ministerstvo zahraniční přivítalo propuštění barmské disidentky Aun Schan Su Ťij, jejíž domácí vězení skončilo v sobotu. Informovalo o tom tiskové oddělení ministerstva s tím, že Česká republika apeluje na barmské úřady, aby její propuštění bylo bezpodmínečné.

"Aun Schan Su Ťij ví, že v  České republice má věrné přátele, kteří ji podporovali. Přejeme jí mnoho štěstí a doufáme, že ji budeme moci jednou navštívit. Máme z její svobody upřímnou radost." dodal k propuštění ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg (TOP 09).

Propuštění Aun Schan Su Ťij samo o sobě nelze podle českého ministerstva zahraničí považovat za projev demokratizačních snah vládnoucích vojenských kruhů, v Barmě je nyní okolo 2100 politických vězňů. „Vyzýváme proto barmskou vládu, aby i jim umožnila znovu nabýt svobody a plně respektovala jejich práva,“ uvedlo ministerstvo ve svém prohlášení.

Vojenská junta, která vládne v Barmě již od 60. let, věznila disidentku 15 z posledních 21 let. Po propuštění stále existují obavy, že vůdci junty její propuštění podmíní přísnými zákazy, aby junta zajistila, že disidentka neohrozí předání moci nové vládě, která vzešla z voleb 7. listopadu.

Autor: Kristýna Kuslová, David Vandrovec