Řekněte mi, co chcete, vyzvala Su Ťij Barmánce

Barmská disidentka Su Ťij, kterou v sobotu junta propustila po sedmi letech z domácího vězení, v neděli poprvé promluvila na veřejnosti, informuje agentura AFP. Vyzvala Barmánce, aby jí řekli, co ve skutečnosti chtějí.

PSALI JSME: Barmská vojenská junta propustila disidentku Su Ťij z domácího vězení

"Prosím řekněte nám, co si myslíte, jaké jsou vaše myšlenky. Ráda bych věděla, co se za posledních šest let v lidech změnilo a co si myslí," řekla nositelka Nobelovy ceny za mír nadšenému davu. "Prosím nevzdávejte se naděje. Není žádný důvod ztrácet odvahu. I když nejste politici, politika za vámi přijde."

"Základem demokracie je svoboda projevu. Demokracie je, když lidé kontrolují vládu. Já bych akceptovala, kdyby mě lidé kontrolovali," prohlásila politička s tím, že bude "spolupracovat se všemi demokratickými silami." V domácím vězení Su Ťij šest hodin denně poslouchala vysílání médií, a proto se "domnívá, že do určité míry ví, co lidé chtějí." "Jestli chceme dostat to, co chceme, musíme to udělat právě teď. Musíte se postavit za to, co je správné," zdůraznila.

"Prosím zachovejte si svou energii pro nás. Když budeme spolupracovat, dosáhneme našeho cíle," řekla demokratická ikona, čímž naznačila, že sedm let izolace neoslabilo její odhodlání bojovat proti diktatuře vojenské junty. "Věřím v lidská práva a věřím v právní řád," dodala dcera generála Aun Schana, který pro Barmu v roce 1947 dohodl nezávislost na Velké Británii a téhož roku byl zavražděn.

Su Ťij v neděli přijela do sídla své "rozpuštěné" strany Národní liga pro demokracii (NLD), kde na ni čekaly tisíce jejích příznivců. Její stoupenci zaplnili ulice kolem sídla NLD, někteří nesli transparenty s nápisem "Milujeme Su." Auto s disidentkou zápolilo s davem, aby se dostalo do budovy NLD, kde se měla setkat s diplomaty.

Politička, oděná v tmavě modrém tradičním barmském oděvu longyi připomínajícím indický sarong, prohlásila, že se k ní junta chovala dobře během uvěznění a že k ní nechová zášť.

Tisíce lidí přivítaly Su Ťij na svobodě ihned po jejím propuštění v sobotu. Pod tropickým sluncem na ni u jejího domu u jezera čekala asi tisícovka lidí, další se sešli v sídle její strany.

Obavy, že její propuštění doplní přísné zákazy, se nenaplnily. "Její propuštění není ničím podmíněno. Je zcela volná," řekl právník a dlouholetý mluvčí NLD Njan Win.

ČTĚTE TAKÉ: Svět přivítal propuštění Su Ťij, varuje před omezováním jejích práv

Největší pozornost se soustředí na to, zda bude Su Ťij schopná sjednotit rozdrobenou opozici, které zasadily těžkou ránu volby 7. listopadu. Volby kritizovaly lidskoprávní organizace a Západ je odmítl jako zmanipulované. NLD hlasování bojkotovala, zúčastnila se ho však odštěpenecká frakce Národní demokratická síla. Její vůdce Khin Maung Šwe však již oznámil, že je připraven se Su Ťij, již nazval "pochodní demokracie pro Barmu", spolupracovat. "Nepokládáme ji jen za hlavu NLD, ale také za demokratického vůdce 59 milionů lidí," řekl Khin Maung Šwe.

Ani léta, kdy byla umlčena, neubrala nic charismatické političce na vlivu. Otázkou zůstává, zda bude Su Ťij schopná naplnil obrovská očekávání, které do ní Barmánci vkládají.

Su Ťij byla poprvé zadržena v roce 1989 poté, co spoluzaložila Národní ligu pro demokracii a stala se její předsedkyní. NLD následující rok vyhrála volby, junta však výsledky neuznala a moc jí nepředala. Od roku 1989 strávila nositelka Nobelovy ceny za mír z roku 1991 v domácím vězení celkem 15 let. Její manžel a dva synové žili v Británii.

Junta loni v srpnu potrestala Su Ťij dalšími 18 měsíci vězení po bizarním incidentu, když do jejího domu přes jezero připlaval Američan. Disidentka byla uvězněna bez soudního procesu na základě zákona z roku 1975. Ten umožňuje držet ve vězení ty, kteří představují "riziko pro bezpečnost státu".

Kvůli prodloužení trestu se nemohla zúčastnit voleb 7. listopadu, které se konaly poprvé po 20 letech. NLD volby bojkotovala. Neúplné výsledky voleb přiřkly vítězství Straně svazové soudržnosti a rozvoje (USDP) podporované armádou, která již získala většinu dostupných křesel v parlamentu.

Boj Su Ťij proti barmské juntě si vyžádal obrovskou cenu v jejím osobním životě. Její manžel, britský akademik se zaměřením na tibetskou kulturu, Michael Aris zemřel v roce 1999. V posledním stádiu rakoviny mu junta odmítla udělit vízum, aby mohl svou ženu navštívit. Su Ťij nebyla ani na jeho pohřbu, protože se obávala, že by se nemohla vrátit do Barmy. Již deset let neviděla své dva syny a nikdy se nesetkala se svými vnoučaty.

Vojenská junta vládne v Barmě od roku 1962 po převratu generála Nei Wina. Nerozvážná ekonomická politika vojenské vlády přivedla dříve bohatou zemi do ekonomického kolapsu. V roce 1988 se statisíce lidí vzbouřily proti vojenskému režimu a žádaly demokracii. Generál Nei Win sice rezignoval, ale vlády se zmocnila nová vojenská junta a represivní režim v zemi trvá dodnes.

V roce 2007 se v zemi uskutečnily pokojné demonstrace, takzvaná šafránová revoluce, kterou vedli tamější mniši. Režim však protesty brutálně potlačil a v roce 2008 junta ve zmanipulovaném referendu prosadila novou ústavu. Podle informací organizace Člověk v tísni je v zemi přes 2100 politických vězňů.

Autor: Kristýna Kuslová