Summit NATO v Lisabonu rozhodne o protiraketovém deštníku

Prezident Václav Klaus povede českou delegaci na summit Severoatlantické aliance (NATO) do portugalského Lisabonu. Aliance by měla během pátku a soboty rozhodnout o vybudování vlastní protiraketové obrany a schválit nový strategický koncept na dalších deset let.

Do systému by se měly zapojit Spojené státy. Nová vláda Baracka Obamy totiž odstoupila od plánů na vybudování radarové základny s protiraketami v Česku a Polsku.

Záměr bývalého amerického prezidenta George Bushe vyvolal odpor a následné prudké ochlazení vztahů mezi USA a Ruskem.

Se zapojením aliance do protiraketové obrany se ruský postoj mění a vztahy mezi Washingtonem a Moskvou se pozvolna oteplují.

Na summitu by se v souvislosti s vybudováním protiraketového deštníku měla otevřít i debata o odzbrojování a snižování počtu jaderných zbraní. Zmenšování jaderného arzenálu prosazuje Německo, Francie naopak trvá na vlastnictví jaderných zbraní.

Česko bude v delegaci na summitu zastupovat kromě prezidenta Klause také premiér Petr Nečas (ODS), ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09).

Historie Severoatlantické aliance

NATO za 61 let vyrostlo. Z dvanáctičlenného spolku nabobtnalo na organizaci sdružující 28 zemí a vyrazilo bojovat do afghánských hor a Indického oceánu.

Alianci založily státy na obranu západní Evropy před rozpínajícím se sovětským impériem. Na rozdíl od jiných paktů však pád svého nepřítele - Sovětského svazu - NATO přežilo a získalo novou práci. Spojenci vylezli ze zákopů a bojují s islámskými povstalci v Afghánistánu i s piráty u východního pobřeží Afriky.

Stále však ctí mušketýrskou zásadu "jeden za všechny, všichni za jednoho", podle které je útok na jednoho z členů aliance pokládán za útok na celou alianci. Potvrdí ji také nová strategická koncepce.

Klíčová data historie NATO:

4. DUBNA 1949
Spojené státy, Kanada a 10 evropských zemí - Británie, Francie, Portugalsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Itálie, Island - podepisují Washingtonskou smlouvu o společné obraně. Tím zakládají Severoatlantickou alianci (NATO). Důvodem jsou obavy z útoku Sovětského svazu na západoevropské země.

18. ÚNORA 1952 
K NATO se připojují Řecko a Turecko.

6. KVĚTNA 1955
Do NATO vstupuje Západní Německo. Osm dnů poté zakládá Sovětský svaz se svými osmi satelity, mezi kterými je i Československo, Varšavskou smlouvu.

10. BŘEZNA 1966
Prezident Charles de Gaulle odvolává Francii z jednotného velení NATO. Rok poté se alianční ústředí stěhuje z Francie do Belgie.

30. KVĚTNA 1982 
Členem aliance se stává Španělsko.

19. LISTOPADU 1990
NATO a Varšavská smlouva vydávají společné prohlášení o neútočení. Dokument je pokládán za konec studené války. Osm měsíců poté je Varšavská smlouva rozpuštěna.

16. PROSINCE 1995 
NATO zahajuje první vojenskou operaci. Vysílá do Bosny jednotky, které dohlížejí na dodržování mírových dohod.

12. BŘEZNA 1999
Do NATO vstupují první státy z někdejší Varšavské smlouvy - Česko, Maďarsko a Polsko.

24. BŘEZNA 1999
NATO zahajuje první bojové operace. Vede vzdušnou válku proti Jugoslávii. Cílem je vytlačit jugoslávskou armádu z Kosova.

23 DUBNA
NATO schvaluje novou strategii. Dokument rozšiřuje prostor pro zásahy mimo alianční území.

12. ZÁŘÍ 2001
NATO poprvé používá článek 5 Washingtonské smlouvy o společné obraně a po útoku teroristů na Ameriku rozmisťuje ve Spojených státech letouny včasného varování s radary.

11. SRPNA 2003
NATO přebírá od Američanů velení mezinárodních jednotek v Kábulu, poprvé vede vojenské operace mimo území Evropy a Severní Ameriky.

2. DUBNA 2004
NATO se rozšiřuje o Bulharsko, Rumunsko, Slovensko Slovinsko a tři bývalé republiky Sovětského svazu - Estonsko, Litvu, a Lotyšsko.

1. DUBNA 2009
K NATO se připojují Albánie a Chorvatsko. Aliance se rozrůstá na společenství 28 států.

2. DUBNA 2009
Francie se vrací do výboru NATO pro jaderné plánování. Je tedy zpět ve vojenských strukturách aliance. 

Autor: Jitka Zadražilová, Pavel Jégl