Medveděv se s Putinem neshodl na otázce sovětské národnostní politiky

Ruský prezident Dmitrij Medveděv na pondělním zasedání Státní rady vyzval policii, aby na projevy rasismu a xenofobie reagovala tvrději. V názoru na národnostní politiku Sovětského svazu se ovšem nepohodl s premiérem Vladimirem Putinem, informoval zpravodajský portál NEWSru.

Na letos posledním zasedání prezidentova poradního orgánu se původně měly řešit hlavně otázky rodiny, porodnosti a dětí. Medveděv ale hlavní téma změnil: chtěl s ministry a gubernátory projednat způsob řešení narůstajících problémů souvisejících s xenofobií a rasismem.

V této souvislosti se slova ujal i premiér Putin, jenž prohlásil, že za časů Sovětského svazu žádné etnické problémy nebyly. "Sovětské vládě se podařilo vytvořit jakousi myšlenku, která se ocitla nad vztahy mezi všemi národnostmi a vyznáními. Bohužel však nosila ideologický charakter, je to socialistická idea. Dokonce tehdy vymysleli i jakési nové společenství – sovětský národ," rozpomínal se premiér.

Putin je přesvědčen, že se Rusům zatím nepodařilo najít "ekvivalent toho, co vynalezl Sovětský svaz". Hledat by ho ale měli dál, soudí. "Existuje jen jediné, co by to mohlo nahradit. Vlastně je to něco, co už celkem dobře fungovalo i dříve – celoruský patriotismus. My ho jen nevyužíváme a nerozvíjíme, a občas se za něj dokonce i stydíme."

Putin stojí za obrozením ruské národní hrdosti, kterou často zdůrazňoval v době svého prezidentování, kdy v Rusku vznikla řada mládežnických prokremelských patriotických organizací. Zároveň s tím se ale přiživoval i extremistický nacionalismus, na nějž však ruské úřady už nenašly dostatečně důraznou reakci.

Medveděv ale nevěří, že mnohonárodnostní Rusko potřebuje nástroj pro boj s etnickými tlaky podobný tomu sovětskému, byť myšlenka o novém společenství v podobě sovětského národa byla dle jeho slov absolutně správnou a "netřeba se za ni stydět".

"Jinou věcí je, že takové konstrukty vznikají nikoli na papíře a ne z rozhodnutí prezidentů nebo jejich generálních tajemníků, ale jako výsledek těžké práce celé společnosti," poznamenal prezident.

Členy Státní rady Medveděv upozornil na to, že ještě před 40 lety ve Spojených státech představitelé různých ras a národností "často seděli na různých lavicích", kdežto dnes jsou si rovni. "Nesmíme se stydět učit se," dodal.

"Vladimir Vladimirovič (Putin) připomněl Sovětský svaz, který našel svůj prostředek k dosažení určitého mezietnického míru. Je možné zopakovat to, co bylo za časů SSSR? Jsme s vámi realisté a chápeme, že to možné není," citovala Medveděva agentura Interfax.

Medveděv: Samotné problémy dozrávají na ulici, v obyčejných domech

Sovětské prostředky se podle šéfa Kremlu již celoplošně uplatnit efektivně nedají. Nynější Rusko je dle Medveděva jiné než SSSR, který označil za "velmi tvrdý stát".

Řešení vidí v efektivnější práci vládních i regionálních orgánů. Z dosavadních rozhovorů s gubernátory si Medveděv odnesl pocit, že pro některé z nich jsou otázky etnické politiky abstraktní.

"Pro ně je mezietnická politika jakousi abstrakcí ještě z časů Minnacu (sovětské ministerstvo pro národnostní otázky), kterému šéfoval Josif Vissarionovič Stalin. Je to kdesi tam nahoře, ale ve skutečnosti k tomu nemáme žádný vztah. Takže vážení kolegové, chtěl bych vás především upozornit na to, že za podporu občanského míru a etnické vztahy odpovídají nikoli FSB (kontrarozvědka) s policií, ale jednotlivé regiony, protože se zločiny a vraždy konají u vás," poznamenal Medveděv na adresu gubernátorů.

Řada věcí sice podle jeho slov záleží na federální vládě a na pořádkových orgánech, ale samotné problémy dozrávají "na ulici, v obyčejných domech". Nové vládní rezorty odpovědné za národnostní otázky Medveděv vytvářet nechce. Stejně tak za neúčinné považuje i vytváření ghett určených pro menšiny na způsob západních "čínských čtvrtí".

Smrt fotbalového fanouška

Xenofobie se ocitla v centru pozornosti po nepokojích na Manéžním náměstí v centru Moskvy v první polovině prosince, které vyprovokovalo rozhodnutí policie propustit účastníky bitky, během níž byl zabit fotbalový fanoušek Spartaku Jegor Sviridov. Radikálně naladěná mládež začala útočit na kavkazské přistěhovalce nejen v Moskvě, ale i v Petrohradu nebo Rostovu na Donu.

Sviridov zemřel na následky zranění z obranné pistole, které utržil během rvačky na moskevském Krondštatském bulváru. Ta propukla na počátku prosince mezi fanoušky Spartaku a přistěhovalci ze severního Kavkazu.

Příliv migrantů nejen z Kavkazu, ale i z bývalých členských států Sovětského svazu, které se po rozpadu SSSR ocitly v těžké ekonomické situaci, tíží Rusko již řadu let. V důsledku Putinovy národnostní politiky a s příchodem ekonomické krize, která připravila řadu imigrantů o práci, se etnické napětí v posledních měsících silně stupňuje.

Medveděv v pondělí upozornil na to, že Rusko je v současné době po Spojených státech druhou zemí na světě s největším počtem migrantů. V souvislosti s tím se v řadě ruských regionů "mění etnická rovnováha, která se utvářela po staletí". Tyto změny jsou někdy velmi bolestivé.

"Vznikají konflikty, které přiživují nacionalističtí extrémisté a jednoduše zločinci. Podrývají základy naší společnosti," řekl šéf Kremlu.

Rusko má přitom v rámci soužití různých etnik pohromadě výjimečné zkušenosti. "Na rozdíl od jižních zemí si národy v našem státě zachovaly svůj jazyk, náboženství a získaly politickou jednotu. Takové sloučení jednoty a různorodosti z nás činí silný a vlivný národ, ale není to jednou a provždy dané," uzavřel Medveděv.

Medveděv předstihl Putina, ruská média o něm píší nejvíc

V žebříčku osobností, o nichž se v ruském tisku píše nejvíce, překonal ruský prezident Dmitrij Medveděv premiéra a svého přítele Vladimira Putina. O šéfovi Kremlu se v posledních dnech sdělovací prostředky zmiňovaly vůbec nejvíce ze všech Rusů, informuje v pondělí zpravodajský portál NEWSru.

V období mezi 20. a 26. prosincem ruští novináři zmínili Medveděva ve svých článcích 5238krát, zatímco jeho předchůdce a nynějšího šéfa vlády Putina "jen" 4124krát.

Tento výsledek Systému komplexní analýzy zpráv (SKAN), který vytvořila agentura Interfax, patrně ovlivnila skutečnost, že právě minulý týden prezident promluvil k Rusům v přímém přenosu, aby jim sdělil výsledky práce své administrativy za uplynulý rok.

Putin si svůj každoroční kontakt s občany odbyl již 16. prosince během pořadu Přímá linka, který jednou za rok umožňuje Rusům telefonovat do studia, kde premiér odpovídá na jejich dotazy. Přímou linku si Putin udržuje ještě z časů, kdy seděl v křesle nejvyššího představitele země.

Hned po tandemu Putin-Medveděv ruská média nejvíce psala o moskevském starostovi Sergeji Sobjaninovi, o němž se tisk zmínil 1497krát. Čtvrté místo obsadil zabitý fotbalový fanoušek Spartaku Jegor Sviridov, jehož smrt v potyčce s Kavkazany vyprovokovala vlnu nepokojů nejen v Moskvě. Pátou příčku si vysloužila starostka severoruské metropole Petrohradu Valentina Matvijenková, o níž tisk psal 706krát.

Politikem roku se podle Rusů přesto stal Vladimir Putin. V anketě Všeruského centra pro studium veřejného mínění (VCIOM) jej takto označilo 55 procent dotázaných, zatímco prezidenta považuje za politika roku jen 37 procent respondentů.

SKAN pracoval s údaji téměř 2900 centrálních i regionálních médií včetně televizí, rádií a zpravodajských serverů.

Autor: Alina Holušová