Poláci viní smolenskou věž, že pilotům neposkytla dost informací

Ruští dispečeři na letišti ve Smolensku neposkytli polskému letounu s prezidentem Lechem Kaczyńským dostatečné informace, přispěli tak k jeho havárii.

To je závěr polského vyšetřovacího výboru, o kterém v úterý píše webový portál deníku Gazeta Wyborcza.

Dispečeři podle závěru polského vyšetřování nedali posádce polského Tu-154M včas vědět, že se letoun vychýlil z kurzu.

Polákům vadí, že Mezistátní letecký výbor (MAK) se sídlem v Moskvě, který minulý týden zveřejnil závěrečnou zprávu o vyšetřování havárie, neupozornil na pochybení ruské věže. V úterý proto jejich výbor zveřejnil nahrávku hovorů ruských dispečerů a vlastní simulaci tragických událostí na smolenském letišti. Rusové vzápětí oznámili, že také oni chtějí poskytnout tyto nahrávky veřejnosti.

Zvlášť důležitá je část polské simulace, ve které je zřetelně slyšet rozhovor ruských dispečerů o povětrnostních podmínkách. Viditelnost se ráno 10. dubna zhoršila nečekaně rychle.

Jeden z dispečerů říká vedoucímu směny, že je "viditelnost pod 500 metrů, dokonce pod 300". Kontrolní věž nicméně povoluje polskému letounu pokus o přistání. Na záznamu je i rozhovor dispečerů během klesání letounu a zaznívá fráze, že je "vše připraveno" a "přistávací světlomety jsou zapnuty".

Rusové podle Poláků neměli kvůli husté mlze polské posádce přistání povolit. Rozhodnutí k přistání přitom nebylo v pravomoci Rusů. Podle leteckých směrnic příslušelo polským pilotům, kteří o špatné viditelnosti věděli hned po vstupu do ruského vzdušného prostoru jak od Rusů, tak i od svých kolegů, kteří na smolenském letišti přistávali o několik hodin dřív.

Povolení od smolenské věže bylo jen formální a znamenalo pouze to, že dispečeři vzali na vědomí skutečnost, že se letoun pokusí o přistání na vlastní zodpovědnost.

"Pavle, navedeš ho do sta metrů, do sta metrů bez diskuzí", zaznělo v kontrolní věži. "Rozhodlo se samo (letadlo), ať pokračuje dál samo," reaguje na to hlas člověka, kterého vyšetřování označilo za nepovolaného. Ve věži neměl co pohledávat, čímž ruští dispečeři porušili letecké předpisy stejně, jako polská posádka, která pustila do kokpitu minimálně dva pasažéry.

Poláci z toho vyvodili, že dispečeři byli pod tlakem a kvůli tomu udělali několik chyb. Včas například neinformovali polský letoun o tom, že přesáhl stometrovou úroveň nad zemí. Povel "horizont 101" měl podle polských vyšetřovatelů padnout mnohem dříve, než ve skutečnosti.

"Povel 'horizont' měl zaznít dříve, a ne ve chvíli, kdy letoun klesl pod přistávací výšku na 70 metrů," prohlásil polský ministr vnitra Jerzy Miller, který stojí v čele polského vyšetřovacího výboru.

Rusové ovšem namítají, že polská posádka při přistání s věží nekomunikovala a neinformovala ji o své poloze.

Dispečeři navíc předem varovali Poláky, že mají být připraveni ve výšce 100 metrů začít zvedat letadlo a otočit je k druhému přistávacímu manévru. Z rozhovoru v kokpitu polského letounu vyplývá, že posádka jasně zaznamenala, že dosáhla kritickou výšku. V kabině se jim mimo jiné spustil systém TAWS, který piloty varuje před nárazem do překážky.

Posádka ale pokračovala dál v klesání, aniž by věži hlásila polohu. Když dispečer nakonec vykřikl "horizont 101", bylo už příliš pozdě.

MAK prohlásil tragédii z 10. dubna, při níž zahynul Kaczyński a desítky vysoce postavených Poláků, za "kontrolovaný let do terénu" (CFIT). Je to typ letecké nehody, kdy piloti navedou letoun do země, hory či nějaké podobné překážky. O nebezpečí posádka zpravidla neví až do chvíle, kdy se havárie už nedá odvrátit.

Příčin těchto havárií bývá řada - od špatné viditelnosti přes nervové vypětí posádky.

Autor: Alina Holušová