Střelba na demonstraci v Tiraně, tři mrtví

Střelba se v pátek odpoledne ozývala na protivládní demonstraci v Tiraně, hlavním městě Albánie. Agentury Reuters a AFP informují, že při ní přišli o život tři lidé.

"Tři lidé jsou mrtví, 17 policistů a vojáků utrpělo zranění, stav tří z nich je vážný, zraněno bylo také 22 civilistů," řekl šéf pohotovosti ve vojenské nemocnici v Tiraně Sami Koceku. Později představitelé nemocnice počet zraněných upravili na 55, z toho je 25 policistů a 30 civilistů.

Dva z nich, civilista a policista, jsou v kritickém stavu.

Podle dřívějšího vyjádření lékaře pro Reuters byli dva civilisté zastřeleni zbraní malé ráže. Náměstek ředitele nemocnice Alfred Gega upřesnil, že jedna oběť byla zastřelena ranou do hlavy, druhé dvě utrpěly z malé vzdálenosti smrtelná zranění hrudníku.

Okolnosti střelby nejsou známy.

Demonstrující stoupenci opoziční socialistické strany před kanceláří premiéra Saliho Berishy požadovali předčasné volby. Konzervativní vládu obviňovali z korupce, zneužití moci a zmanipulování voleb v roce 2009. Kvůli zpronevěře musel minulý týden odstoupit vicepremiér Ilir Meta. Demonstranti to v pátek přivítali výkřiky "vítězství" a "je pryč".

Protestující házeli po policistech, kteří kolem sídla vlády vytvořili kordon, kameny a zápalné lahve, ale i klacky a deštníky. Několik aut včetně policejních vozů zapálili. Policie je rozháněla slzným plynem, vodními děly, dýmovnicemi a gumovými projektily. Po třech hodinách protestů se příznivci socialistů rozešli. Policie získala kontrolu nad hlavní třídou v Tiraně.

Záběry albánských televizí ukázaly policisty odcházející od sídla vlády. Někteří rozezleně tloukli pendreky opozdilé demonstranty.

Prezident Bamir Topi a vůdce socialistů, starosta Tirany Edi Rama, vyzvali ke klidu. Přitom Rama se stejně jako předsedové menších opozičních stran protestů sám účastnil.

Násilnosti provázející protesty odsoudily Evropská unie, OBSE i Spojení státy. Premiér Berisha obvinil demonstranty, že střety vyvolali záměrně. Oběti podle něj nebyly zastřeleny zbraněmi, jež používají policisté a vojáci.

Politická krize v Albánii vypukla v roce 2009, kdy opozice neuznala výsledky voleb. Od té doby se snaží blokovat přijímání zákonů. Opozice také viní vládu z toho, že nedokázala přesvědčit EU, aby zemi přiznala postavení kandidátské země.

Berishova vláda kontroluje 75 křesel ve 140členném parlamentu a žádosti o přepočítání volebních výsledků ignoruje.Loni v létě celá situace vyústila v několikadenní protestní hladovku opozice. Opoziční poslanci se posléze rozhodli účastnit zasedání parlamentu, ale nehlasovat. Tím však Albánie není schopná prosadit tolik potřebné reformy.

Volby v Albánii provází podezření z machinací již od vyhlášení nezávislosti v roce 1991. Současná krize je však zatím nejdelší v historii.

Autor: Kristýna Kuslová