Počet obětí povodní v Brazílii se vyšplhal na 789, přes 400 lidí se stále pohřešuje

Záplavy a sesuvy půdy si v brazilských státech Rio de Janeiro a São Paulo vyžádaly již 789 mrtvých. Nejméně 430 lidí se nadále pohřešuje, informuje v sobotu brazilská televize Globo News.

Konečný počet obětí může dosáhnout tisícovky.

Nejhůře zasažené město Nova Friburgo hlásí 386 mrtvých. V Teresópolis zemřelo nejméně 309 lidí. Město Petropólis má 65 obětí, Sumidouro hlásí 22 mrtvých. Šest obětí si povodně a sesuvy půdy vyžádaly v São José do Vale do Rio Preto, jeden člověk zemřel v Bom Jardim.

Počet obětí každý den vzrůstá, záchranáři totiž denně vyprostí další těla.

Ve středu v oblasti po několika dnech konečně ustal déšť, což by mohlo pomoci v záchranných akcích.

Záchranné operace a zásobování provádějí armádní helikoptéry, jež dodávají potraviny lidem odříznutým od světa. Silné srážky zasáhly jihoamerický stát téměř před týdnem a způsobily sesuvy půdy, jež s sebou vzaly i stromy a balvany. Bahno pohřbilo celé čtvrti v turistických letoviscích.

Příčinou katastrofálních povodní a sesuvů půdy je nedostatek urbanistického plánování a populistická politika, jež umožnily výstavbu domů v oblastech s vysokým rizikem záplav a sesuvů půdy.

Brazilské úřady ještě nejsou schopné vyčíslit škody. Vláda zatím na pomoc vyčlenila 780 milionů reálů, to je 8,45 miliardy korun.

Rozsáhlé záplavy představují pro novou brazilskou prezidentku Dilmu Rousseffovou zkoušku ohněm. Ukazuje se, že brazilský plán pro řešení krizí a kalamitních stavů se potýká s vážnými nedostatky.

Místní média nynější vlnu záplav a sesuvů popisují jako nejhorší živelní pohromu v dějinách Brazílie. Zatím nejvíce obětí si vyžádaly sesuvy půdy v pobřežním městě Caraguatatuba v roce 1967. Tehdy přišlo o život 436 lidí.

Autor: Kateřina Červenková