Video: Vůdce severokavkazských teroristů se přihlásil k atentátu na moskevském letišti

Vůdce severokavkazských ozbrojenců Doku Umarov se přihlásil k zodpovědnosti za atentát na moskevském letišti Domodědovo, při němž zemřelo 36 lidí a desítky dalších utrpěly zranění.

Informoval o tom v noci na úterý portál militantních islamistů Kavkazcenter.

Videonahrávka s vyjádřením Umarova pochází podle webové stránky, která představuje "hlasnou troubu" severokavkazských povstalců, z 24. ledna. Právě v tento den zahřměl v příletové hale Domodědova výbuch.

"V pondělí večer redakce Kavkazcentra obdržela elektronickou poštou prohlášení emíra Kavkazského emirátu Doku Abú Usmána v souvislosti se šahidskou operací uskutečněnou v Moskvě 24. ledna 2011," píše portál.

Umarov v nahrávce zdůrazňuje, že právě on dal rozkaz k útoku v Moskvě. Varuje zároveň ruské vedení, že šahidské útoky budou pokračovat i v budoucnu. Atentát na Domodědovu byl podle jeho slov odvetou za zločiny spáchané Ruskem na Kavkaze.

Vůdce povstalců dále uvádí, že "kavkazští muslimové bojují s ruskou okupační armádou ve jménu Alláha, aby ochránili islám a právo lidí na důstojný život, aby osvobodili muslimské země Kavkazu a zavedli tam zákon a spravedlnost". Militantní islamisté severního Kavkazu chtějí v tomto regionu zavést islámské právo šaría.

"Tato zvláštní operace se uskutečnila z mého rozkazu. S pomocí boží budou tyto operace pokračovat i v budoucnu. My, kavkazští mudžahídové, se snažíme učinit náš Kavkaz svobodným, islámským," vysvětluje Umarov.

O několik dní dříve - v pátek 4. února - se na Kavkazcentru objevilo jiné video Umarova natočené zřejmě ještě před atentátem na moskevském letišti.

Umarov na záznamu slibuje Rusku "rok krve a slz". K sebevražedným atentátům je v současné době připraveno dle jeho slov 50 až 60 lidí, takže se útoky mohou konat v Moskvě a jiných ruských městech "každý týden nebo každý měsíc" během celého letošního roku. "Nebudu tvrdit, že jsou nás stovky. Ale pět až šest desítek by se našlo," uvádí nejhledanější terorista v Rusku.

Kromě něj se na záběrech objevují další dva ozbrojenci - mladík, kterého vůdce islamistů nazývá Sejfulláhem, a "emír Chamzat" označený Umarovem za velitele skupiny sebevražedných útočníků Rijadus Salichin (arabsky Zahrady počestných).

Tuto bojůvku založil jeden z nejobávanějších severokavkazských povstalců Šamil Basajev, který zemřel během protiteroristické operace v červenci 2006.

Na zmíněné videonahrávce se uvádí, že právě Sejfulláh poputuje do Moskvy, aby uskutečnil teroristický útok. Ruská média upozorňují na jeho podobu s hlavou nalezenou na Domodědovu. Vyšetřovatelé předpokládají, že patřila sebevražednému atentátníkovi - dvacetiletému mladíkovi ze severního Kavkazu. Ruské úřady již oznámily, že znají útočníkovu totožnost. Tisku ji však zatím neprozradily. Podle ruského zpravodajského portálu LifeNews byl atentátníkem Magomed Jevlojev, dvacetiletý student ze severokavkazského Ingušska.

Na konci loňského března se Umarov přihlásil k zodpovědnosti za atentáty dvou sebevražedných útočnic, které na sobě 29. března odpálily nálože na různých stanicích moskevského metra a připravily o život 40 lidí. Umarovovo prohlášení se objevilo dva dny po tragédii. Tentokrát si však "kavkazský emír" s vyjádřením počkal dva týdny.

Kreml v minulosti mnohokrát zdůrazňoval, že se severokavkazského území nevzdá a s teroristy vyjednávat nebude.

Rusko vedlo v 90. letech v Čečensku dvě války. V průběhu konfliktů byla spáchána řada válečných zločinů na všech stranách včetně ruských jednotek. Ruská armáda se je namísto řádného vyšetřování naopak často snažila utajit. Právě z toho těží Umarov a ostatatní velitelé povstalců. Sympatizuje s nimi řada civilistů, kterých se únosy a mučení Čečenců dotkly ať už přímo, v rámci rodiny, nebo nepřímo.

Na sklonku 90. let se Umarovovo původně pouze separatistické hnutí islamizovalo a s tímto "puncem"se rozšířilo do dalších severokavkazských republik - Dagestánu, Ingušska, Kabardsko-Balkarska, Severní Osetie.

Proti Umarovovi a jeho ideji Kavkazského emirátu se v posledních letech ostře vymezuje umírněný separatista Achmed Zakajev, který před časem získal v Británii politický azyl. Zakajev má ale napjaté vztahy také s nynějším čečenským vůdcem Ramzanem Kadyrovem, jenž je loajální Kremlu. Rusové na něj vydali v roce 2001 zatykač.

 Videonahrávka s Doku Umarovem:

Autor: Alina Holušová