Strůjce útoků z 11. září budou soudit na Guantánamu

Údajný strůjce útoků z 11. září 2001 Chálid Šajch Muhammad bude souzen ve věznici na vojenské základně Guantánamo, nikoliv před civilním soudem na území Spojených států. Informuje o tom v pondělí agentura AFP.

Nejmenovaný americký činitel agentuře sdělil, že Muhammada, který se sám označil za mozek útoků z 11. září, bude soudit vojenská komise na Guantánamu.

Oproti původním předpokladům tak tedy nestane před federálním civilním soudem na newyorském Manhattanu, tedy poblíž místa, kde se útoky odehrály.

Oficiální oznámení o procesu s Muhammadem na Guantánamu učiní americký ministr spravedlnosti Eric Holder v pondělí ve 21:00 SELČ, sdělil AFP zdroj. Spolu s Muhammadem stanou před vojenským tribunálem čtyři další guantánamští vězni, kteří jsou považováni za jeho spiklence.

Chálid Šajch Muhammad, absolvent americké Severokarolínské technické univerzity, byl zatčen v roce 2003 v pákistánském Rávalpindí. Téměř okamžitě byl předán Američanům, kteří ho přes tři roky drželi v tajných vězeních, než ho v září 2006 poslali na Guantánamo.

Muhammad, Pákistánec kuvajtského původu, se během výslechu přiznal, že atentáty vymyslel a naplánoval. Vypověděl, že vůdci Al-Káidy Usámovi bin Ládinovi předložil plán útoku a dohlížel na jeho přípravy.

Kromě organizování útoků se Muhammad přiznal k tomu, že osobně setnul hlavu novinářovi deníku The Wall Street Journal (WSJ) Danielu Pearlovi, který v Pákistánu pátral po podrobnostech o činnosti teroristické sítě Usámy bin Ládina.

Přihlásil se i k podílu na bombovém atentátu na Světové obchodní centrum z roku 1993, při němž zahynulo šest lidí.

Obhájci tvrdí, že Muhammadova výpověď neplatí, protože byla vynucena metodou zostřeného výslechu. Tak se u amerických vojenských soudů říká mučení. Tzv. waterboarding – simulované topení – měl Muhammad podstoupit nejméně 183krát.

Rozhodnutí soudit strůjce atentátů na Guantánamu představuje pro americkou vládu obrat o 180 stupňů. Dospěla k němu poté, co její záměr uskutečnit proces na Manhattanu kritizovali vedle řadových Američanů i politici napříč politickým spektrem.

Na začátku března prezident Barack Obama oznámil zrušení dvouletého zákazu nových vojenských tribunálů na Guantánamu, který zavedl hned po své inauguraci v lednu 2009. Obnovení vojenských procesů Bílý dům obhajuje zavedením klíčových reforem, které soudům například zakazují brát zřetel na výpovědi vynucené krutým zacházením.

Jedenácté září 2001 se zapsalo do historie jako den nejkrvavějších atentátů islamistů na západní civilizaci. Teroristé vyzbrojení noži se zmocnili čtyř boeingů na letištích v Bostonu, Newarku a Washingtonu. Dvě z letadel navedli únosci do věží Světového obchodního centra na newyorském Manhattanu, třetí na sídlo ministerstva obrany - budovu Pentagonu ve Virgínii.

Čtvrtý boeing se zřítil do pole ve státě Pensylvánii poté, co se skupina pasažérů pokusila proniknout do pilotní kabiny, kterou ovládli únosci.

Při koordinovaném útoku zahynulo 2 974 lidí. Toto číslo nezahrnuje 19 mrtvých atentátníků na palubách letadel.

Autor: Zdeněk Gazur