Při útocích v Norsku zemřelo 76 lidí - osm v Oslo, 68 na ostrově Utöya

Norská policie v pondělí snížila počet obětí střelby na ostrově Utöya na 68. Při explozi v Oslo zemřelo osm osob – celkem si útoky Anderse Behringa Breivika vyžádaly 76 obětí, informuje agentura AFP.

Norové chtějí pro Breivika trest smrti
Policii trvalo hodinu, než na ostrov Utöya dorazila
Atentátník ve svém manifestu cituje i Václava Klause
V Oslo se konala mše za mrtvé
Otec atentátníka se o činu svého syna dozvěděl z internetu
Policie podnikla razii na východě Oslo
Jednal jsem na vlastní pěst, říká atentátník
Atentátník se připravoval rok a půl, zbraně sháněl i v ČR
Svědectví: Oslo je den poté liduprázdné
Byl to největší zločin od války, řekl premiér
Policie obvinila zadrženého Nora z obou útoků
Anders Breivik - atentátník, který nenáviděl levici, nevěřící i muslimy
Atentáty odsoudilo NATO, EU i Obama
Svědectví: Všechny vás zabiju, křičel střelec
Premiér i král navštívili teenagery, kteří přežili střelbu

ČTĚTE TAKÉ:
- Tajné služby měly Breivika na seznamu podezřelých od března
- Zabíjel jsem, ale jsem nevinen, řekl atentátník soudu
- Zachránce na člunu převezl do bezpečí desítky dětí u ostrova Utöya
- Mezi oběťmi útoku v Norsku je nevlastní bratr princezny
- Minuta ticha zastavila v Norsku vlaky i burzu
- Česká policie přijala kvůli situaci v Norsku bezpečnostní opatření

Původně norští představitelé hovořili o nejméně 93 obětech.

Atentátník v pondělí poprvé předstoupil před soud. K útokům se přiznal, přesto tvrdí, že se cítí být nevinen.

Soud zatím poslal Breivika na osm týdnů do vazby.

V centru Oslo se sešlo 150 tisíc lidí na památku obětem

Až 150 000 lidí se v pondělí večer sešlo v centru norského Oslo, kde vyjádřily úctu obětem útoků Anderse Behringa Breivika. Informují o tom agentury AFP a Reuters.

"Dnes večer jsou ulice naplněné láskou," prohlásil norský korunní princ Haakon před davy lidí, které se shromáždily nedaleko přístavu hlavního města. "Rozhodli jsme se čelit nenávisti jednotou a ukázat, za čím si stojíme. Norsko drží smutek, myslíme na všechny oběti a ty, kteří utrpěli ztráty," dodal princ.

Centrum norské metropole bylo během vigilie uzavřeno pro dopravu. Desítky tisíc lidí zvedaly na cestě od radnice ke katedrále k nebi ruce s růžemi jako symbolem míru a jednoty.

Lidé vycházeli do ulic také v dalších norských městech. Atmosféra byla poklidná a vážná

"Ďábel může zabít osobu, nemůže však zabít lid," povzbudil své občany norský premiér Jens Stoltenberg. Shromáždění nazval "pochodem růží, pochodem za demokracii, pochodem tolerance a pochodem jednoty".

Pondělní akce malého národa, který má 4,8 milionu obyvatel, byla největší svého druhu od druhé světové války.

"Jsme malá společnost a myslím si, že tato událost zasáhla každého, ať už byl přímo zapojen či nikoliv," uvedl šestadvacetiletý Jonas Waerstad, který se účastnil shromáždění.

Původně se měl v pondělí večer uskutečnit napříč celým Norskem "květinový průvod". Nakonec však organizátoři rozhodli, že bude kvůli vysokému počtu zúčastněných lepší, když lidé zůstanou na jednom místě.

Anders Behring Breivik, stoupenec krajní pravice označovaný za křesťanského fundamentalistu, v pátek odpoledne ve vládní čtvrti Oslo odpálil bombu – zemřelo osm lidí. Pak přejel na nedaleký ostrov Utöya severozápadně od hlavního města, kde začal střílet na mladé sociální demokraty. Zahynulo 68 osob.

Policie útočníka zatkla. Breivik označil svůj čin za odsouzeníhodný, avšak nutný. Jeho motivem prý byla snaha změnit norskou společnost. V pondělí se u soudu k útokům přiznal, prohlásil však, že se cítí nevinen. Soudce ho poslal na osm týdnů do vazby.

Norové chtějí pro Breivika trest smrti

Dvaatřicetiletý Anders Behring Breivik v pátek zabil 93 lidí. Podle norských zákonů může být odsouzen maximálně na 21 let – to je necelých 83 dní vězení za každou jeho oběť, informuje v neděli agentura AFP.

Na Facebook vznikla skupina s názvem "Ano trestu smrti pro Anderse Behringa Breivika". Už má 1783 členů. "Zabil tolik nevinných lidí, že si myslím, že nemá právo žít," napsala Mari Kaugerudová.

Od pátku, kdy Breivik zaútočil, vznikly takových skupin desítky. Některé žádají trest smrti, jiné se spokojí s doživotím. "Lidé jako on by se neměli dostat mezi normální lidi," napsal jednatřicetiletý Mustafa, který je íránského původu. "Když dostane 21 let, kolik mu bude? Třiapadesát!" dodal.

Norské zákony dovolují, aby zločinec byl za mřížemi déle než 21 let, pokud ovšem odborníci uznají, že je příliš nebezpečný. Pak mu mohou trest prodloužit o dalších pět let.

Norsko upustilo od trestu smrti pro většinu zločinů v roce 1902. Nejvyšší trest přestal zcela platit v roce 1979. Poslední popravy se konaly v roce 1948.

Policii trvalo hodinu, než na ostrov Utöya dorazila

Norská policie čelí kritice, že jí trvalo téměř hodinu, než dorazila na ostrov Utöya, kde Anders Behring Breivik zastřelil 86 lidí. Informuje o tom v neděli agentura AFP.

Místní policisté dostali první informace o střelbě v 17.26 SELČ. V 17.30 událost nahlásili do Oslo, o pomoc ale formálně pořádali až o osm minut později, v 17.38. Komando na ostrov lodí dojelo v 18.25. O dvě minuty později se jim Breivik bez odporu vzdal.

Policejní důstojník Johan Fredriksen řekl, že po příjezdu komanda útočník žádný odpor nekladl. Stále ale měl dva zbraně a značné množství munice.

Kritika ale policii nemine. Deník Daily Mail uvedl, že policie neměla vrtulník, který by byl schopný členy komanda na ostrov dopravit. "Policejní helikoptéry jsou užitečné jen pro pozorování, ne pro dopravu policejních skupin. V dopravě se musíme spoléhat na asistenci armády," dodal Fredriksen.

Člun, kterým se policie na ostrov vydala, byl ale příliš malý a ve špatném technickém stavu. Po zuby ozbrojení policisté byli příliš těžcí, a tak loď nabírala vodu, kterou museli vylévat. To jejich příjezd na pomoc lidem na ostrově také zpomalilo.

Atentátník ve svém manifestu cituje i Václava Klause

Atentátník Anders Behring Breivik, který při pátečních útocích v Norsku zabil 93 lidí, několikrát ve svém manifestu "2083 – Evropská deklarace nezávislosti" zveřejněném v neděli na internetu cituje i českého prezidenta Václava Klause.

"Pokaždé, když se snažím odstranit nějaký kus regulace ze sovětské éry, řeknou mi, ať už je to cokoli, že se chci jen zbavit nějakého dalšího požadavku Evropské komise," citoval Breivik Klause, kterého v 1500stránkovém manifestu popisuje jako "konzervativního prezidenta České republiky".

O několik stran dále Breivik píše, že Klaus je obdivovatel Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové, a cituje Klausovu kritiku rozšiřování a byrokracie Evropské unie. "EU pokračuje – a nabírá to na rychlosti – v rozšiřování počtu stran svých zákonů, které se nyní týkají téměř každého aspektu lidského života a lidských aktivit," pokračoval Breivik v citaci českého prezidenta.

Václav Klaus, který je v současnosti na přednáškovém turné v Austrálii, páteční útoky odsoudil.

Breivik v manifestu také detailně popisuje svou snahu sehnat zbraně v Praze, kterou popisuje jako "pravděpodobně nejdůležitější tranzitní místo nelegálních drog a zbraní v Evropě" a jako "nejnebezpečnější hlavní město v Evropě s mnoha brutálními a cynickými kriminálníky".

Do Prahy, kde si zamluvil na šest dní "relativně levný hostel" dojel v létě 2010. Zbraně sháněl v nočních klubech i nevěstincích, bez úspěchu. Prahu nakonec označil za bezpečné místo. "Ve skutečnosti se tady cítím bezpečněji než v Oslo," napsal Breivik.

 V Oslo se konala mše za mrtvé

V norské metropoli Oslo odsloužili v neděli mši za oběti atentátníka Anderse Behringa Breivika, který v pátek zabil 93 lidí. S emotivní řečí v katedrále vystoupil premiér Jens Stoltenberg, informuje agentura AFP.

Zádušní mši v katedrále v centru města přihlížely stovky Norů v čele s králem Haraldem V., královnou Sonjou a politickými špičkami země.

Stoltenberg, který si během řeči několikrát otřel tvář kapesníkem, oznámil, že budou brzy zveřejněny fotografie a jména obětí. "Pak se teprve ukáže rozsah tohoto neštěstí," řekl.

"Jsme sice malá země, ale jsme hrdí lidé. Norsko nikdy neopustí své hodnoty," pokračoval premiér za nekontrolovatelného vzlykání jedné z přítomných žen. Ujistil, že navzdory tragédii projeví jeho země ještě více demokracie, otevřenosti i lidskosti, ale nebude už v tomto ohledu tolik naivní.

Před katedrálou vznikl improvizovaný pomník obětem, kam stovky lidí přinášejí květiny a svíčky. Předtím, než začala mše, u něj položili bílé růže i šéf sociálních demokratů Stoltenberg a předseda mládežnické sekce této strany Eskil Pedersen.

Otec atentátníka se o činu svého syna dozvěděl z internetu

Otec dvaatřicetiletého Nora Anderse Behringa Breivika, který při pátečních útocích v Oslo a na ostrově Utöya zabil 92 lidí, se o činu svého syna dozvěděl až z internetu. Informuje o tom v neděli agentura Reuters.

"Četl jsem na internetu noviny a najednou jsem uviděl jeho jméno a fotku," řekl otec pro bulvární list Verdens Gang. Rozhovor byl udělán na blíže neurčeném místě ve Francii, kde penzionovaný muž žije. Se synem nebyl v kontaktu od roku 1995.

"Byl jsem v šoku, když jsem se o tom dozvěděl. Ještě jsem se z toho nevzpamatoval," uvedl.

"Nikdy jsme společně nežili, ale byli jsme v kontaktu, když byl dítě. Když byl mladší, byl to normální kluk, jen nepříliš komunikativní. V té době se o politiku nezajímal," pokračoval otec, který se Andersovou matkou po jeho narození rozvedl. Pak se opět oženil.

Anders Behring Breivik po svém zatčení policii řekl, že jeho otec, diplomat v Londýně a Paříži, s novou manželkou požádali o jeho výchovu, úřady to ale nedovolily. "Měl jsem s ním a s jeho ženou dobrý vztah až do mých patnácti let," dodal Breivik.

Deník Verdens Gang píše také o Breivikově matce. Tu v sobotu vyslýchala norská policie, nové informace, proč její syn atentáty spáchal, se ale nedozvěděla. Matka netušila, k čemu se její syn chystá.

Ingebjorg Vangová (78), která se s matkou atentátníka dobře zná, řekla, že ji navštívila jen několik hodin před útokem. Popsala ji jako starostlivou a sociálně cítící ženu, která byla na svého syna hrdá. "Nikdo neměl žádné podezření," dodala Vangová.

Breivik žil ještě donedávna se svou matkou v rezidenční čtvrti hlavního města. Pak se přestěhoval, matku ale pravidelně každou neděli navštěvoval.

Jako nekonfliktního ho popsali i sousedé. "Mnohokrát jsem ho viděla. Nijak výrazně se nelišil, vždycky vypadal upraveně," řekla dvaadvacetiletá Caroline Slåtteliová.

Policie podnikla razii na východě Oslo

Norská policie v neděli ve východní části metropole Oslo provedla razii, která souvisela s pátečním bombovým útokem a střelbou. Na místě zatkla šest lidí, později je ale opět propustila, informují agentura AFP a webový portál deníku Dagbladet.

Zprávu o razii jako první přinesl norský bulvární list Verdens Gang (VG). Později ji potvrdila policie s tím, že operace začala před devátou hodinou ranní.

"Mohu potvrdit policejní akci na adrese ve východní části Oslo," uvedl mluvčí policie Anders Fridenberg. "Souvisí to s vyšetřováním terorismu," řekl bez bližších podrobností.

Agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje napsala, že ve čtvrti Slettelökka zasahovala protiteroristická jednotka Delta. Na snímcích norských médií bylo vidět zchátralé místo s několika polorozpadlými domy a starými auty. Hned vedle je obytná oblast.

Na místě byl podle norských médií i pyrotechnický tým. Očití svědci vypověděli, že policisté vyvedli z domu šest osob ve spodním prádle. Deník VG napsal, že v jedné z budov bydlí přistěhovalci z východní Evropy, zejména Poláci.

V oploceném areálu se nacházejí dva kontejnery s blíže neurčenými chemikáliemi. Zásahová jednotka se je snažila otevřít, napsal portál televize Sky News.

O několik hodin později policie oznámila, že zadržení byli propuštěni. "Nenašli jsme v té oblasti žádné výbušniny. Propustili jsme ty, kteří byli zadrženi," uvedla policie v prohlášení s tím, že nemá žádné důkazy o propojení zatčených osob s pátečními atentáty.

Jednal jsem na vlastní pěst, říká atentátník

Anders Behring Breivik, který v pátek v Norsku zabil 93 lidí, při výslechu řekl, že jednal sám a neměl komplice. Oznámil to v neděli úřadující policejní šéf Sveinung Sponheim, kterého cituje agentura AFP.

"Přiznal se k bombovému útoku i ke střelbě," sdělil Sponheim na tiskové konferenci. "Řekl, že byl sám, ale policie musí ověřit vše, co tvrdí. Na základě výpovědí některých svědků (střelby) si nejsme jisti, zda (na ostrově) střílel jeden nebo více lidí," doplnil.

Šéf norské policie zároveň uvedl, že vyšetřovatelé v tuto chvíli nemají žádné další podezřelé.

Policejní experti střelbu na ostrově označují za nejhorší útok osamělého střelce v moderních dějinách.

Breivik prostřednictvím svého právníka Geira Lippestada označil svůj útok za odsouzeníhodný, avšak nutný. Jeho motivem prý byla snaha změnit norskou společnost.

Breivika už policisté z obou útoků obvinili. Při výsleších prý spolupracuje.

Podle norských zákonů může být odsouzen maximálně na 21 let. Z vězení tak tento masový vrah může vyjít ve třiapadesáti.

Atentátník se připravoval rok a půl, zbraně sháněl i v ČR

Anders Behring Breivik, který v pátek v Norsku zabil 92 lidí, se na svůj útok připravoval nejméně rok a půl. Podrobnosti o něm napsal v rozsáhlé knize, kterou nazval "2083 – Evropská deklarace nezávislosti", píše v neděli agentura AFP.

Manifest o 1500 stranách, umístěný na internetu pod pseudonymem Andrew Berwick, obsahuje podrobnosti útoku, protimuslimské myšlenky či návod k sestavení bomby za pomoci hnojiva. Atentátník v něm líčí svou nenávist k levici či obdiv k templářům.

Breivik psal knihu devět let. Píše v ní, že zbraně chtěl sehnat přes motorkářský klan Hells Angels. "Chtěl jsem navázat styk s Hells Angels v Praze, Berlíně nebo Kodani. Po pár dnech v Praze jsem ale úplně ztratil motivaci. Teď si musím sehnat poloautomatickou pušku a pistoli Glock legálně," cituje z publikace deník Bergens Tidende.

Vrah dále popisuje, že sehnat si pušku nebude obtížné, protože nemá u policie žádný záznam. "Puška nebude problém, brokovnici mám sedm let bez jediného incidentu. Mám čistý rejstřík, takže nevidím důvod, proč by policie měla odmítnout moji žádost."

"Do žádosti jsem napsal 'honitba'. Bylo by lákavé napsat pravdu: 'Zlikvidovat kulturní marxisty a multikulturalistické vlastizrádce', jen abych viděl tu reakci," poznamenává.

V jedné z kapitol Breivik vysvětluje, jak je důležité infiltrovat se mezi nepřátele. "Až získáte důvěru nepřítele, nečekaně zaútočte. Infiltrace do nepřátelské organizace může být snadným způsobem, jak se přiblížit k jinak nemožným cílům – premiérovi nebo ministrům. Jedním ze způsobů je získat práci na letním táboře, který pořádá největší politická strana. Premiér takové tábory obvykle v létě navštěvuje. Infiltrace může zabrat až 24 měsíců," píše atentátník.

Ve svém textu upozorňuje, že je třeba objednat velké množství hnoje, a popisuje, jak z něj sestavit výbušninu. Nyní vyšlo najevo, že si v květnu u dodavatele skutečně objednal šest tun hnojiva. To patrně bylo hlavní složkou bomby, která vybuchla v hlavním městě.

Breivik ve své "deklaraci" uvádí, že jsme právě v první části "evropské občanské války". Ta podle něj celkově potrvá až do roku 2083, kdy skončí popravami "kulturních marxistů" a deportacemi muslimů.

Období let 1955 až 1999 označuje jako fázi dialogu, přičemž zmiňuje bombardování srbských sil jednotkami NATO v roce 1999. První část války má trvat od roku 1999 do roku 2030. Fáze číslo dvě podle Breivika nastane v době, kdy bude evropské obyvatelstvo tvořit 15 až 40 procent muslimů. Tato druhá část, která má trvat do roku 2070, bude prý ve znamení příprav na "převrat v celé Evropě".

Poslední, třetí fázi datuje Breivik do období let 2070 až 2083, kdy budou muslimové tvořit 30 až 50 procent evropské populace. Multikulturalismus a kulturní komunismus budou podle atentátníka poraženy nejdříve v jedné evropské zemi, aby se pak stejný scénář rychle po sobě odehrál i ve zbytku Evropy.

Publikace kromě jiného obsahuje deníkové záznamy, v nichž Breivik líčí sexuální aktivity svých příbuzných a životy svých přátel. Nedlouho před útokem popisuje, že u sebe pozoruje nárůst agresivity, způsobený konzumací potravinových doplňků pro kulturisty. Zároveň se označuje za "neobyčejně trpělivého a velmi pozitivně uvažujícího" člověka.

V knize dále uvádí, s jakou osobností by se chtěl popsat. "S papežem nebo s Vladimirem Putinem. Putin se mi zdá spravedlivý a rozhodný vůdce, který si zaslouží úctu. Nejsem si ale jistý, zda má potenciál být naším nejlepším přítelem, nebo naším největším nepřítelem," glosuje.

Krátce před posledním příspěvkem napsal: "Budou mě označovat za největší (nacistickou) nestvůru od druhé světové války."

Svědectví: Oslo je den poté liduprázdné

Norská metropole Oslo je otřesena atentátem. Zástupce českého velvyslance v Norsku Jan Buben v sobotu agentuře Mediafax sdělil, že město se vylidnilo, lidé zůstávají doma.

"Na městě leží určitá psychická deka. Na ulicích se nic neděje. Bary a podniky jsou zavřené. Není nálada na jakékoliv veselí, takže to město je v podstatě liduprázdné a každý je doma se svými příbuznými a známými. Včera večer to tu bylo skoro až strašidelné. Byl pátek večer a nikde nebyla ani noha. Výzva premiéra k tomu, aby se lidé neshromažďovali venku a zůstali doma, tedy byla do posledního písmene splněna," řekl Buben.

V centru města, kterým v pátek odpoledne otřásl mohutný výbuch, hlídkují vojáci. Vládní čtvrť je uzavřena.

Ve zbytku města hlídkují policisté.

České velvyslanectví kvůli útokům mimořádné bezpečnostní opatření nepřijalo. "Nijak jsme se nezabarikádovali. Pouze jsme nevycházeli z diplomatické čtvrti. Hlavně jsme byli na telefonech pro potřeby českých občanů," sdělil Buben.

Čech Dušan Poloz, který žije se svojí rodinou 11 let poblíž centra Oslo, agentuře Mediafax řekl, že mnoho lidí přišlo v sobotu ke kostelům a zapálili zde svíčky. "Zároveň se zde lidé bojí. Celé město je v šoku. Nákupní centra jsou úplně vylidněná," řekl Poloz.

 Byl to největší zločin od války, řekl premiér

Norský ostrov Utöya se při pátečním útoku Anderse Behringa Breivika proměnil z prázdninového "ráje pro mladé v peklo". Prohlásil to v sobotu norský premiér Jens Stoltenberg, kterého cituje agentura Reuters.

"Znal jsem mnoho z těch lidí, kteří přišli o život. Znal jsem ty mladé lidi i jejich rodiče," řekl premiér Stoltenberg na mimořádné tiskové konferenci.

"Velmi mě zranilo, že místo, kde jsem trávil každé léto od roku 1979 a kde jsem cítil radost, oddanost a bezpečí, zasáhlo brutální násilí," pravil šéf vlády.

"Je to jako noční můra. Pro ty mladé, kteří zemřeli, pro jejich blízké, matky, otce a sourozence. Ale i pro ty, kdo přežili," pokračoval.

Premiér měl v plánu, že v sobotu na ostrov přijede.

"To, co se stalo na Utöye, je národní tragédie. Nikdy od druhé světové války se v naší zemi nestal tak hrozný zločin," prohlásil premiér.

Premiér i král navštívili teenagery, kteří přežili střelbu

Norský premiér Jens Stoltenberg i král Harald V. v sobotu navštívili mladé sociální demokraty, kteří přežili střelbu atentátníka na ostrově Utöya. Informuje o tom agentura Reuters.

"Jsem zdrcen. Některé z těch, kteří zahynuli, jsem znal osobně," řekl premiér.

Účastníkům setkání mládežnické organizace vládní Norské strany práce bylo mezi 14 až 18 lety.

Ve chvíli, kdy šéf vlády mluvil s teenagery uvnitř budovy hotelu na pobřeží u ostrova, policie v blízkosti čéfa vlády zadržela mladíka s nožem v kapse. Nakrátko mu nasadila pouta. Mladík novinářům sdělil, že měl nůž, protože se necítil v bezpečí.

Po premiérovi dorazil do hotelu i norský královský pár. Král Harald V. s chotí Sonjou se chtěli ujistit, že o mladé lidi je dobře postaráno.

Svědectví: Všechny vás zabiju, křičel střelec

"Všechny vás zabiju!" křičel dvaatřicetiletý Anders Behring Breivik, když v pátek střílel na teenagery na norském ostrově Utöya. Z výpovědí svědků citují v sobotu agentura Reuters a webový portál CNN.

Anders Behring Breivik zabil nejméně 86 mladých lidí, kteří se účastnili letního tábora sociálnědemokratické Strany práce. Breivik dorazil na ostrov krátce potom, co odpálil bombu v centru hlavního města Oslo.

"Vytvořili jsme menší skupinky a bavili jsme se o tom, co se stalo v Oslo," řekla norská poslankyně Stine Renate Haheimová, která se tábora účastnila. Podle ní někdo po útoku v Oslo na ostrov zavolal a řekl, že tam míří jeden policista, který je chce vidět. "Někdo křičel 'Je tu policie, jsme všichni v bezpečí'," řekla.

"Pak jsem viděla, jak ten policista šel dolů z kopce a začal střílet na lidi, na jednoho po druhém. Střelec měl policejní uniformu, to bylo asi nejděsivější. Byl klidný, vůbec neběžel, jen střílel lidí," vypověděla Haheimová.

 "Viděla jsem policistu se špunty do uší. Řekl nám, ať se všichni shromáždíme. Potom začal střílet po lidech. Utíkali jsme na pláž a plavali pryč," řekla tato dívka.

Dívka uvedla, že muž střílel i do vody, kam před ním někteří lidé uprchli.

Běsnění střelce přežil také Bjorn Jarle Roberg-Larsen. "Vypukla panika, všichni se snažili schovat. Někteří naskákali do vody a snažili se odplavat," popsal chaos na ostrově. "Ostatní se schovávali v jeskyních, ve křoví, nebo lezli na stromy. Šel po nich," řekl.

Jedenadvacetiletý Adrian Pracon se ocitl jen několik metrů od střelce. "Byl ode mě pět, možná sedm metrů. Křičel, že nás všechny zabije, že všichni zemřeme. Pak na mě namířil zbraň, ale nestiskl spoušť," líčil Pracon.

Pracon se s ostatními pokusil plavat pryč, ale nakonec se rátil na pobřeží ostrova. "Skočil jsem do vody, byl poslední, kdo před tím mužem utíkal k pobřeží. Neměl jsem čas se svléknout. Plaval jsem a cítil, jak mě oblečení táhne ke dnu. Měl jsem těžké boty," doplnil. "Cítil jsem, že nemůžu dýchat. Nalokal jsem se hodně vody. Nebyl jsem si jistý, že to zvládnu, protože už jsem byl úplně vyčerpaný," vyprávěl.

Pracon se schoval s dalšími na pláži. Zhruba po hodině se Breivik vrátil a začal opět střílet. "Začal pálit a lidé padali na mě... na moje nohy a do vody. Skrýval jsem se za nimi a modlil jsem se, aby mě neviděl. Uprostřed palby jsem dostal jednu kulku do zad. Střílel úplně všude. Já a dva další jsme leželi na zemi a přežili díky tomu, že jsme se schovali za těla a předstírali, že jsme mrtví," vysvětlil mladík. "Cítil jsem jeho dech. Slyšel jsem jeho kroky."

Policie obvinila zadrženého Nora z obou útoků

Policie obvinila zadrženého muže z obou pátečních útoků v Norsku. Muž nejprve odpálil výbušniny v centru Osla, poté postřílel přes 80 lidí na ostrově Utöya, píše v sobotu agentura Reuters.

Policie ho zadržela v pátek večer. Je to dvaatřicetiletý Nor Anders Behring Breivik, který se živil jako obchodník se zeleninou. Žil v Oslo.

Anders Behring Breivik nakoupil šest tun hnojiva, které patrně použil k výrobě výbušnin. Píše to v sobotu agentura Reuters.

"Objednal u nás šest tun hnojiva. Vypadalo to jako normální zakázka od zemědělce," cituje Reuters mluvčího společnosti Felleskjoepet Agri.

Dusíkaté hnojivo mu firma dodala 4. května.

Breivik pracoval v obchodě se zeleninou a nedávno založil vlastní farmu. Proto nákup dusíkatých hnojiv, které lze použít do výbušnin, nevzbudil podezření.

Policejní vyšetřovatelé Breivika označují za stoupence krajní pravice a křesťanského fundamentalismu, který nenávidí nevěřící i muslimy.

"Naše informace naznačují, že jeho názory byly krajně pravicové. Zastával protimuslimské postoje," cituje webový portál BBC policejního šéfa Sveinunga Sponheima.

Norská policie po zatčení atentátníka Anderse Behringa Breivika vyslýchá křesťanské fundamentalisty. Píše to v sobotu webový portál deníku Aftenposten.

„Snažíme se zjistit, zda mu někdo pomáhal, zda měl nějaké spojence,“ řekl policejní šéf Roger Andersen. Policie zatím nezjistila, zda měl nějaké komplice.

Podle norských zákonů může být odsouzen maximálně na 21 let. Z vězení tak tento masový vrah může vyjít ve třiapadesáti.

Oba útoky spáchal v pátek odpoledne. Nejprve odpálil bombu ve vládní čtvrti v Oslu. Exploze zabila 7 lidí. Muž se pak v převlečení za policistu přesunul na ostrov Utöya na letní tábor mladých sociálních demokratů. Na ostrově zastřelil 86 lidí.

Podívejte se na video krátce po výbuchu

Anders Breivik - atentátník, který nenáviděl levici, nevěřící i muslimy

Uhlazený modrooký blonďák Anders Behring Breivik šokoval Norsko. Muž, který vyjadřoval nenávist ke stoupencům levice, nevěřícím i muslimům, spáchal v pětimilionovém království největší masakr od druhé světové války.

Dvaatřicetiletý Nor při bombovém a střeleckém útoku zabil více než 90 lidí. Takového masového vraha Norsko nepamatuje.

Policejní vyšetřovatelé ho označují za stoupence krajní pravice a křesťanského fundamentalismu, který nenávidí nevěřící i muslimy.

"Naše informace naznačují, že jeho názory byly krajně pravicové. Zastával protimuslimské postoje," cituje webový portál BBC policejního šéfa Sveinunga Sponheima.

Motivy útoku naznačuje tweet, který napsal v neděli. "Jeden věřící člověk (křesťan) vyváží 100 000 (nevěřících) lidí, kteří mají své vlastní zájmy," píše v něm.

Na Facebooku se popisoval jako oddaný křesťan a konzervativec. Jeho profil byl krátce po atentátu stažen.

Webový portál BBC však píše, že v něm vyjadřoval obdiv k nizozemskému nacionalistovi Geertu Wildersovi a kritizoval přistěhovalectví muslimů do Evropy. Byl stoupencem svobodných zednářů.

Norský list Verdens Gang cituje atentátníkova přítele, který říká, že Breivik zastával krajně pravicové názory teprve několik let. V uplynulých letech se účastnil online debat, v nichž vyjadřoval nacionalistické názory a kritizoval sociální demokraty.

Deník Aftenposten však píše, že Breivik byl už v letech 2004 až 2006 členem populistické Pokrokové strany, která je druhou nejsilněji zastoupenou stranou v parlamentu. Pokroková strana požaduje přísnější pravidla pro přijímání přistěhovalců.

Aftenposten cituje z některých Breivikových blogů. Atentátník v nich kritizuje multikulturní politiku, která se snaží imigranty z jiných kultur začlenit do západních společností.

"Můžete jmenovat jednu jedinou zemi, kde je multikulturalismus v případě přistěhovalců z islámských zemí úspěšný? Musíme přistěhovalectví z muslimských států zastavit, jinak budou evropská kultura a její tradice zničeny," píše atentátník v jednom z blogů.

Deník Aftenposten píše, že mezi jeho oblíbené knihy patři Proces od Franze Kafky.

Breivik žil s matkou v rezidenční čtvrti Oslo. Pracoval v obchodě se zeleninou. Nedávno založil biofarmu. Webový portál rádia NRK proto vyslovil předpoklad, že k sestrojení výbušniny nejspíš použil hnojiva.

Mezi jeho koníčky patřila střelba. Doma měl celý výzbrojní sklad - celkem sedm střelných zbraní, mezi nimi pistole Glock, automatickou pušku a brokovnice.

Chodil na střelnici. S brokovnicí občas vyrážel na hony.

Na policii má absolvent obchodní akademie záznamy pouze za několik drobných dopravních přestupků. Jako extremistu ho policie v hledáčku neměla.

Atentáty odsoudilo NATO, EU i Obama

Páteční výbuch nedaleko sídla norské vlády v centru města Oslo a střelbu na ostrově Utöya odsoudila řada světových politiků a organizací. Informuje o tom agentura AFP.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen označil bombový útok za "příšerné" akty násilí. "Jménem NATO odsuzuji největším možným způsobem příšerné akty násilí v Norsku," řekl Rasmussen k útoku proti zemi, která je členem aliance.

"Naše solidarita s Norskem je naprosto pevná," dodal Rasmussen.

Předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek vyjádřil solidaritu s norským národem. "Norsko udělalo tolik velkých věcí pro mír na mnoha neklidných místech světa, že je tou poslední zemí, která si zaslouží teroristický útok na svém území. Teroristické útoky ale nejsou ospravedlnitelné nikde na světě," řekl Buzek.

Podobná slova zazněla také od Hermana Van Rompuye, stálého předsedy Evropské rady, který nad událostí vyjádřil hluboký šok.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso uvedl, že byl prvními zprávami z Norska šokován zejména proto, že Norsko je "silně spojováno s mírem doma a mírotvornou politikou v zahraničí".

Americký prezident Barack Obama poté, co byl o události zpraven Johnem Brennanem, svým hlavním poradcem v otázkách terorismu, označil bombové útoky v Norsku za "ohavné" a vyzval všechny země světa, aby vystupňovaly svou spolupráci v boji proti terorismu.

Britský ministr zahraničí William Hague vyjádřil soustrast všem obětem "strašného" bombového útoku v Oslo s tím že odsuzuje jakékoliv formy terorismu. "Británie se staví po boku Norska a všech našich zahraničních spojenců proti všem takovým krutostem. Jsme připraveni neúnavně bojovat proti hrozbám terorismu ve všech jeho formách," řekl Hague.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy čin odsoudil jako "protivný a nepřijatelný akt" násilí.

Čin odsoudila i česká republika. "Je to strašné. Navíc ani nevíme, kdo to vlastně byl," sdělil Mediafaxu český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg krátce po útoku s tím, že se takové neštěstí vždy může bohužel stát.

Autor: Ivan Orel, Zdeněk Gazur, Pavel Jégl, Martin Mykiska, Martin Málek,Tereza Frantová, Kateřina Červenková