Radar protiraketové obrany NATO bude v Turecku

Radar protiraketové obrany, která bude země NATO chránit před raketami z Íránu, bude na tureckém území. Oznámil to v pátek mluvčí tureckého ministerstva zahraničí Selçuk Ünal, kterého cituje agentura Reuters.

"Nasazení tohoto prvku protiraketové obrany v Turecku znamená náš příspěvek do systému obranné strategie NATO. Posílí obranné kapacity aliance i obranný systém naší země," prohlásil Ünal.

Radar "včasného varování" dodají do Turecka Američané. Jednání s nimi začala letos a nyní jsou podle turecké diplomacie v závěrečné fázi. Američtí experti mají za to, že Turci souhlasili s umístěním radaru na svém území, aby si upevnili své postavení v NATO a zároveň posílili vztahy s americkou vládou.

Turecká média píší, že radarová stanice X-Band by měla být umístěna na jihovýchodě země. Zprovoznit ho chtějí Američané do konce letošního roku.

"Tento konkrétní radar bude v provozu do konce letošního roku," prohlásil v pátek Dave Lapan, mluvčí Pentagonu.

Údaje získané radarem v Turecku budou mít k dispozici křižníky a torpédoborce amerického námořnictva, které jsou vybaveny bojovým raketovým systémem Aegis.

Turecku se nicméně nelíbí, že by k nashromážděným údajům mohl mít přístup Izrael, na jehož území se nachází podobný radar. Spojené státy však daly jasně najevo, že data z jejich radarů po celém světě je možné sdílet s cílem maximalizovat účinnost protiraketové obrany.

Jenže sdílení radarových údajů s Izraelem je pro Turky citlivou otázkou. Vztahy mezi oběma zeměmi se výrazně zhoršily poté, co při loňském zásahu izraelského komanda proti aktivistům na palubě lodi mířící do pásma Gazy zemřelo devět Turků.

Umístění radaru patrně bude znamenat i další vyostření vztahů mezi Tureckem a Íránem, který protiraketový systém vnímá jako hrozbu. Ankara a Teherán se v posledních měsících několikrát nepohodly, zejména co se týče reakce na zákroky syrské armády vůči protivládním demonstrantům. Zatímco Turecko postup Damašku odsoudilo, Írán tamního prezidenta Bašára Asada podporuje.

Na summitu, který se konal loni v listopadu v portugalském Lisabonu, schválila aliance svou novou strategii na příštích deset let. Kromě jiného se dohodla na systému protiraketové obrany, který má krýt území všech členských států NATO. Systém má být namířen proti cizím hrozbám, zejména proti balistickým střelám z Íránu.

Vláda amerického prezidenta George Bushe plánovala v Evropě obranu proti raketám z Íránu, která počítala s protiraketami v Polsku a radarem v Brdech. Rusové proti tomu protestovali. Vadilo jim, že by radar z Brd "viděl" na území západního Ruska.

Prezident Barack Obama tento plán zrušil. Američané namísto něj v Evropě rozmístí protiraketový systém na lodích, které budou plout ve Středomoří. Po roce 2015 by ho měly doplnit protirakety odpalované ze země.

Autor: Zdeněk Gazur, Alina Holušová