EU žádá okamžité propuštění politických vězňů v Bělorusku

Lídři členských států Evropské unie žádají okamžité propuštění a rehabilitaci běloruských politických vězňů. Uvedli to v pátečním prohlášení na závěr summitu unie a jejích východních partnerů ve Varšavě, píše agentura AFP.

Evropská "sedmadvacítka" je "hluboce znepokojena" nedodržováním lidských práv v zemi. Vyjádřila obavy nad zprávami, že režim prezidenta Alexandra Lukašenka upírá vězňům přístup k příbuzným a právníkům, zapovídá jim lékařkou péči a vystavuje je psychickému a fyzickému nátlaku.

Represivní postoj běloruského vedení vůči opozici měl nepřímo dopad i na samotný průběh varšavské schůzky. Běloruská delegace se v pátek odmítla summitu zúčastnit. Zdůvodnila to diskriminací ze strany Polska, které schůzku pořádalo.

Běloruské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, v němž upozorňuje na "diskriminaci vůči Minsku", jíž se měli dopustit organizátoři summitu. Šéfovi běloruské delegace, jinak běloruskému velvyslanci ve Varšavě Viktoru Gajsenokovi, nedovolili zúčastnit se všech akcí, které se v rámci setkání konají.

Gajsenok byl do čela běloruské delegace jmenován poté, co Minsk odmítl vyslat do Varšavy svého ministra zahraničí Sergeje Martynova, který dostal pozvánku od organizátorů. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko do Varšavy vůbec pozván nebyl. Jeho jméno je totiž na seznamu běloruských činitelů, jimž je kvůli represím běloruské opozice zakázán vstup do zemí Evropské unie.

"V předvečer summitu Východního partnerství jeho organizátoři učinili bezprecedentní diskriminační opatření namířená proti Bělorusku. Odmítli poslat pozvánku hlavě běloruského státu a následně šéfovi běloruské delegace omezili účast na akcích summitu," uvádí se v oficiálním prohlášení běloruské diplomacie.

Agentura AFP s odvoláním na zdroje v diplomatických kruzích napsala, že Poláci nepustili Gajsenoka na večeři, které se účastnily hlavy států a vlád Východního partnerství.

Právě Poláci přitom navrhli pro Bělorusko balíček ekonomické pomoci. Tusk osvětlil návrh unijním lídrům během večeře, která zahájila summit Východního partnerství. Pomoc je nicméně podmíněna uskutečněním demokratických voleb v Bělorusku v souladu se standardy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), dialogem vlády v Minsku s opozicí a rehabilitací běloruských politických vězňů.

Výměnou za to by mohl Brusel poskytnout Minsku finanční injekci, podpořit půjčku od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a pomoci se stabilizací rublu.

Běloruské úřady zatkly stovky lidí po prezidentských volbách, které se uskutečnily loni 19. prosince. Do ulic hlavního města tehdy vyšly desítky tisíc lidí, kteří chtěli vyjádřit nesouhlas s vítězstvím autoritářského vůdce Lukašenka.

Policisté podle lidskoprávních organizací pozatýkali přes 700 lidí. Mnozí z nich dostali krátkodobé tresty, podle některých odhadů jich ale nejméně pět desítek stále zůstává ve vězení. Jsou mezi nimi i tři kandidáti na prezidentský úřad – Andrej Sannikov, Nikolaj Statkevič a Dmitrij Uss. Byli odsouzeni k trestům vězení od pěti do šesti let.

Autor: Zdeněk Gazur