V chilské observatoři Chajnantor spustili v pondělí největší a nejvýkonnější vesmírný teleskop na světě. Vědci doufají, že jim pomůže nahlédnout do nejstarších zákoutí vesmíru a najít planety podobné Zemi, píše webový portál deníku The Guardian.
Teleskop s názvem ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) se tyčí k nebi hluboko v poušti Atacama na severu Chile, na náhorní plošině Chajnantor v nadmořské výšce 5000 metrů. Je to společný projekt Spojených států, Evropské jižní observatoře (ESO), Japonska, Chile, Tchajwanu a Kanady.
Po dvou desetiletích plánování a příprav bylo zařízení v pondělí v nehostinné krajině připomínající Mars prvně uvedeno do provozu. Sice ještě není dokončeno, teď má "jen" 16 dvanáctimetrových antén, do roku 2013 by jich ovšem mělo být 66. Je považováno za nejvýkonnější a nejsložitější teleskop svého druhu na světě.
"Dnešní den představuje ocenění úspěšné spolupráce tisíců lidí z celého světa, kterým šlo o stejný cíl: vybudovat nejmodernější radioteleskop, který nahlédne do nejchladnějších a nejtemnějších hlubin vesmíru, kde vznikají galaxie, hvězdy a možná i stavební kameny samotného života," citovala agentura AFP ředitele projektu Thijse de Graauwa.
Na rozdíl od infračervených a dalších teleskopů využívá ALMA systém propojených antén z uhlíkových vláken, které fungují jako jedno zařízení. Astronomové je ovládají ze základny položené o tisíc metrů nad mořem níže. Zařízení za jednu miliardu eur je ve stejné oblasti jako Evropský extrémně velký teleskop (ELT), který bude uveden do provozu v roce 2018.
ALMA patří do rodiny submilimetrových teleskopů, které zkoumají záření o vlnových délkách do jednoho milimetru. Umožňuje pozorování extrémně chladných objektů, třeba shluků mezihvězdného prachu a plynu, pozůstatky supernov, mlhoviny nebo komety.
Guardian píše, že až bude teleskop plně funkční, umožní odhalovat novou galaxii každé tři minuty. V chilské poušti k tomu má vhodné podmínky: celoročně je tam jasná obloha, prakticky žádné srážky a tudíž velmi sucho, což spolu s vysokou nadmořskou výškou zaručuje snímky ostřejší než z Hubbleova vesmírného dalekohledu.
Teleskop už zpracoval první snímky vzdáleného vesmíru. Jsou na nich dvě kolidující galaxie Antennae, které leží v souhvězdí Havrana. Od Země jsou vzdáleny 70 milionů světelných let. Jedním z dalších úkolů pro první rok provozu bude pozorování objektu Sagittarius A*, supermasivní černé díry v samém středu Mléčné dráhy. Zahaluje ji hustý plyn a prachové shluky, jimiž však ALMA bez větších problémů "prohlédne".
"Tento teleskop odhaluje něco, co za normálních podmínek nelze spatřit: mraky hustého chladného plynu, z něhož se tvoří nové hvězdy. Tato pozorování otevírají nové dveře do submilimetrového vesmíru a budou hrát klíčovou roli ve snaze pochopit, jak mohou srážky galaxií vyvolat vznik nových hvězd," píše se v prohlášení projektu.
TELESKOP ALMA V ČÍSLECH:
Nadmořská výška umístění teleskopu: 5000 metrů
Počet antén po dokončení: 66
Výpočetní výkon: 17 kvadrilionů operací za vteřinu
Cena: 1 miliarda eur (24,8 miliardy korun)
Počet zemí zapojených do projektu: 20
Podívejte se na představení projektu ALMA:
ALMA Opens Its Eyes from NRAO Outreach on Vimeo.
Zdroj: NRAO/AUI/NSF
Autor: Zdeněk Gazur
Teplota: max. 21°C, min. 11°C
| Policie České republiky | 158 |
| Městská policie | 156 |
| Záchranná služba | 155 |
| Hasičský záchranný sbor ČR | 150 |
| Číslo tísňového volání | 112 |