Van Gogh byl zastřelen, tvrdí životopisci

Nová biografie Vincenta van Gogha, o které v pondělí informuje webový portál britské stanice BBC, tvrdí, že slavný malíř nespáchal sebevraždu. Píše se v ní, že ho nešťastnou náhodou zastřelili dva chlapci, s nimiž popíjel.

Autoři životopisu "Van Gogh: The Life" Steven Naifeh a Gregory White Smith deset let zkoumali ve spolupráci s více než 20 překladateli a badateli 28 000 dokumentů včetně tisíců dosud nepřeložených van Goghových dopisů.

Na jejich základě dospěli k závěru, že sedmatřicetiletý van Gogh nespáchal v roce 1890 v Auvers-sur-Oise sebevraždu, jak se obecně soudí, ale nešťastnou náhodou ho zastřelili dva chlapci, s nimiž chodil pít alkohol do polí. Jeden z nich si hrál na kovboje a nosil u sebe selhávající pistoli.

"Nešel do polí s cílem zastřelit se," tvrdí Naifeh. "Obecně přijímaná verze událostí v Auvers mezi lidmi, kteří ho znali, je, že ho náhodou zastřelili dva jeho známí chlapci. Van Gogh se rozhodl je chránit a nic nehlásit."

Věhlasný kunsthistorik John Reward k teorii o zabití dospěl ve 30. letech 20. století, když Auvers navštívil. Podporují ji i další detaily. Například kulka vnikla do horní části van Goghova břicha pod tupým úhlem a ne přímo, jak by vyžadovala sebevražda.

"Vědělo se, že ti dva chlapci, z nichž jeden nosil kovbojský kostým a hrál si se špatně fungující zbraní, chodí v tu dobu s Vincentem popíjet do polí. Máte tedy párek teenagerů se zbraní, chlapce, co si hraje na kovboje, máte tři opilé lidi," popisuje novou verzi událostí Naifeh.

"Náhodné zabití je mnohem pravděpodobnější. Je těžké si představit, že kterýkoli z těch chlapců opravdu chtěl malíře zabít," dodal Naifeh.

Druhý autor knihy, Gregory White Smith přisvědčuje, že van Gogh "smrt aktivně nehledal, ale když pro něj přišla, když se ukázala jako možnost, přijal ji".

Van Gogh se rozhodl zemřít a nevyhledat pomoc lékaře "z lásky ke svému bratrovi, pro nějž byl břemenem". White Smith to dokládá tím, že Theo van Gogh svému bratrovi přispíval na živobytí, protože Vincentovy obrazy "se neprodávaly".

Vyvrácení teorie o sebevraždě van Gogha není jediným objevem, který nová biografie přináší. V knize vydané v pondělí například životopisci dokládají, že rodina chtěla van Gogha poslat do léčebny duševně nemocných dlouho předtím, než se tam sám uchýlil, nebo že Vincenta jeho příbuzní podezřívali, že zabil svého otce faráře, s nímž se zuřivě a často hádal. Van Gogh také prý trpěl formou epilepsie, což vysvětluje jeho depresivní stavy.

Biografie podle autorů poskytuje lepší pochopení "křehké osobnosti s vadami" a jeho umění se tak ukazuje jako "ještě větší úspěch".

Vincent van Gogh se narodil 30. března roku 1853 v Zundertu. Tento malíř a kreslíř patří k nejznámějším představitelům expresionismu. Vytvořil v relativně krátkém časovém rozmezí deseti let 900 maleb a 1100 kreseb. Během života se však nedočkal výraznějšího uznání. Posmrtně se ovšem stal jedním z nejrespektovanějších umělců a jeho obrazy patří k nejcennějším aukčním položkám.

White Smith a Naifeh získali v roce 2001 Pulitzerovu cenu za životopis amerického malíře a nejvýznamnějšího představitele abstraktního expresionismu Jacksona Pollocka s názvem "Jackson Pollock: An American Saga".

Autor: Kristýna Kuslová