Naděje na záchranu ruské sondy Fobos-Grunt slábne

Rusům se dosud nepodařilo navázat spojení s meziplanetární sondou Fobos-Grunt, která po úterním startu nenabrala kurz k Marsu a zůstala na oběžné dráze Země. Informuje o tom ve čtvrtek agentura RIA-Novosti.

"Ani minulou noc jsme se zařízením nenavázali spojení. Protože nemáme k dispozici telemetrii, můžeme předpokládat cokoliv, včetně toho, že přístroj není nasměrován ke Slunci. Zprvu tomu tak bylo a nabíjel se, ale něco se stalo, možná se od Slunce odklonil, a baterie se vybily. A když dojdou baterie, znamená to konec," řekl agentuře zdroj z ruského jaderného programu.

Podotkl však, že je to jen jedna z uvažovaných verzí. "Experti se teď pokoušejí posílat sondě příkazy, ale zda na ně reaguje, či nikoliv, teď nikdo nemůže říct. Nejhorší, co se vám v této sféře může stát, je ztráta kontaktu se zařízením," poznamenal zdroj.

Mizivé šance na oživení sondy potvrdil i zdroj z kosmodromu Bajkonur. "Experti pozemního střediska učinili několik pokusů o navázání komunikace se sondou. Avšak zatím se kontakt navázat nedaří a pravděpodobnost je čím dál tím nižší. Šance na to, že se zařízení podaří oživit a přimět k letu směrem k Marsu, je podle odborníků velmi nízká," sdělil zdroj agentuře Interfax-Kazachstan.

V podobném smyslu se vyjádřil i mluvčí z ruské vesmírné agentury Roskosmos. Informoval, že až dosud byly všechny pokusy o předání pokynů sondě selhaly: "V noci bylo těchto pokusů několik, včetně využití speciálního zařízení na Bajkonuru." Vyhlídky na záchranu sondy jsou podle něj mizivé, neboť přístroj postupně ztrácí výšku i rychlost.

Sondu, která měla na Zemi přivézt vzorky hornin z marsovského měsíce Phobos, vypustili Rusové z kazašského kosmodromu Bajkonur. Do vesmíru ji vynesla nosná raketa Zenit, od níž se přístroj po startu úspěšně oddělil.

Potom se však nezažehly motory sondy a ta nenabrala předpokládaný kurz k Marsu. Podle znalců může za nezdarem být buď technické selhání, nebo chyba na straně počítačového programu.

Na orbitě se sonda udrží zhruba deset dní. Pak bude hrozit, že její části dopadnou na Zemi.

Na oběžnou dráhu Marsu se sonda měla dostat v říjnu 2012. Rok nato měla vyslat k povrchu největšího marsovského měsíce robota, jehož úkolem byl sběr hornin.

Šlo o první let Rusů k rudé planetě po patnácti letech. V roce 1997 se rozpadla sonda Mars-96. Od té doby Rusové žádnou sondu za hranice oběžné dráhy Země nevyslali.

Autor: Zdeněk Gazur