Do centra Moskvy přišlo proti vládě protestovat 50 tisíc lidí

V centru Moskvy se v sobotu shromáždilo až 50 tisíc lidí, informují agentury AFP a Reuters. Protestovali proti výsledkům parlamentních voleb, proti vládě a premiérovi Vladimiru Putinovi.

Podle policie se na náměstí Bolotnaja nacházelo zhruba 25 tisíc lidí, organizátoři protestu ale oznámili, že to bylo až 150 tisíc.

Lidé nesli cedule s nápisy "Krysy by měly odejít" a "Podvodníci a zloději - dejte nám zpět volby".

Na místo bylo nasazeno 50 tisíc policistů a vojáků.

Podle webového portálu televize BBC bylo od začátku demonstrací zatčeno více než 1000 lidí, většina v Moskvě. Je mezi nimi i jeden z vůdců opozice Alexandr Navaľnyj.

Vladimir Ryžkov z opozičního hnutí Parnas na shromáždění přečetl seznam požadavků, mezi kterými je i anulování voleb a vyhlášení nových, registrování opozičních stran, odvolání šéfa volební komise a propuštění politických vězňů.

Ryžkov také vyzval protestující k uspořádání další demonstrace na 24. prosince.

Protesty v sobotu začaly ve východoruském Vladivostoku, který je od Moskvy vzdálen osm časových pásem. Protestovalo se rovněž v Permu na Sibiři, v Archangelsku na severu země, v Kaliningradu a v Petrohradu na západě a v Karélii na severozápadě.

Většina ruských odborníků na politiku uvedla, že Putinovi sesazení nehrozí a že bude náročné protesty v tak velké zemi udržet. Putinova autorita je podle nich ale oslabená a je možné, že se bude postupně vytrácet.

Rusové protestují proti průběhu a výsledkům nedělních parlamentních voleb, ve kterých zvítězila vládní strana Jednotné Rusko. Hlasování poznamenala nařčení, že byl volební proces zmanipulován v její prospěch.

Voleb se nemohly zúčastnit "protirežimní" strany. Internet zaplavila videa natočená ruskými voliči, která zaznamenávají podvody s volebními lístky.

Průběh voleb zkritizovali představitelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Evropské unie a Spojených států. Rusové se proti kritice, zejména té americké, důrazně ohradili.

Putin je pokládán za téměř jistého vítěze prezidentských voleb, které se uskuteční 4. března příštího roku. Na prezidenta ho na sjezdu Jednotného Ruska navrhla nynější hlava státu Dmitrij Medveděv.

Změna v Kremlu se uskuteční jako politická rošáda. Medveděv se příští rok vrátí do křesla šéfa vlády a Putin do Kremlu, kde pobýval v letech 2000 až 2008.

Pokud Putin ve volbách zvítězí, bude moci v prezidentském úřadu zůstat až do roku 2024.

Odpůrci Putina kritizují jeho "slepou ekonomickou politiku", kterou přirovnávají k letům stagnace pod vedením sovětského vůdce Leonida Brežněva.

Pro Moskvu je demonstrace odpůrců vlády nevídaná věc, protože dosud je moskevské vedení většinou zakazovalo. V případě, že se demonstranti scházeli, policisté je rozháněli a zatýkali.

Autor: Martin Málek, Eva Hradilová