Lordi-soudci si s případem Viktora Koženého neví rady

Tajná (Soukromá, Státní) rada, kterou formálně řídí britská královna Alžběta II., dosud nerozhodla v odvolacím řízení k případu Viktora Koženého. Jeho kauzu přitom projednala už před měsícem - 23. listopadu.

Rada by se měla vyjádřit k tomu, zda Bahamy mají vydat finančníka českého původu newyorské justici.

Právní výbor rady si po projednání kauzy vzal čas na rozmyšlenou. Na své webové stránce jcpc.gov.uk ke kauze v kolonce "stav případu" 23. prosince píše: "Je očekáván verdikt". Datum verdiktu chybí.

Naznačuje to, že lordi-soudci mají případ za komplikovaný. Mnohé z případů, které projednali později, jsou už rozhodnuty.

K radě se odvolalo americké ministerstvo spravedlnosti poté, co bahamská justice rozhodla, že Bahamy finančníka do Spojených států nevydají. Rada je nejvyšší a poslední institucí, která může bahamský verdikt zvrátit.

Kožený, který na Bahamách žije od roku 1995, je u newyorského soudu obviněn ze zpronevěry, spiknutí, podvodů, uplácení a praní špinavých peněz.

Koženého případ posuzuje pětičlenný tribunál - lord Hope z Craigheadu, lord Kerr z Tonaghmore, lady Haleová z Richmondu, lord Clarke ze Stone-cum-Ebony a lord Dyson.

Tajná rada, celým názvem Nejvznešenější Tajná rada Jejího Veličenstva, je formálně poradním sborem panovnice, fakticky vlády. Její právní výbor plní funkci nejvyšší soudní instance v některých oblastech práva v Británii a v některých bývalých britských koloniích, mimo jiné na Bahamských ostrovech, které leží v Atlantiku mezi Kubou a Floridou.

Tajná je rada proto, že její jednání jsou neveřejná. Členy rady jsou vybraní soudci a politici, vesměs členové Sněmovny lordů.

Americká obvinění vůči Koženému, kterými se právní výbor zabýval, se zakládají na tom, že Kožený uplácel v Ázerbájdžánu tamní pohlaváry penězi amerických věřitelů. Jeho cílem bylo získat při privatizaci ropnou společnost SOCAR.

Kožený, jemuž v Americe říkají pirát z Prahy, si zavazoval Ázerbájdžánce z nejvyšších politických kruhů. Zval je na dovolenou a léčení do ciziny, zahrnoval je dary. Do Baku vozil soukromým letounem kufříky plné bankovek.

Ázerbájdžánci ale nakonec k privatizaci nepřistoupili. Kožený a jeho američtí věřitelé tak o vložené investice přišli.

V jednom bodě obžaloby newyorský prokurátor píše, že Kožený použil 14 milionů dolarů z investičních fondů pro vlastní potřebu.

To Kožený popírá. Podplácení však přiznává. Říká, že v bývalé sovětské republice je běžné.

V bahamském rozsudku se píše, že Bahamy americké žádosti vyhovět nemohou, protože podplácení Bahamců cizinci není v ostrovním státě trestné. Koženého postup však soud označil za "hanebný".

Soud v bahamském městě Nassau také v rozsudku uvádí, že Američané tajili důležité informace týkající se případu, které svědčily v Koženého prospěch.

Kožený, který získal pohádkové jmění v československé kuponové privatizaci, žije na Bahamách jedenáct let. V říjnu 2005 jej tam na základě americké žádosti zatkla policie. Po devatenácti měsících ho soud propustil na kauci ve výši 300 000 dolarů.

Mezitím mu newyorský soud obstavil majetek za téměř 200 milionů dolarů.

Výnosy právního výboru Tajné rady mají povahu doporučení, nikoli rozsudku. Země Britského společenství, které jurisdikci rady uznávají (mezi ně Bahamy patří), je však respektují.

Autor: Pavel Jégl