Strana disidentky Su Ťij se může zúčastnit voleb

Barmské vedení ve čtvrtek oficiálně zaregistrovalo stranu prodemokratické aktivistky Au Schan Su Ťij, píše agentura AFP. Její Národní liga pro demokracii (NLD) tím překonala poslední překážku, která jí bránila zúčastnit se doplňovacích parlamentních voleb.

"Naše uskupení bylo povoleno jako politická strana," oznámil mluvčí NLD Ňjan Win, podle kterého registrace platí od čtvrtka. "Teď máme příležitost se oficiálně podílet na demokratickém procesu," doplnil s tím, že od pondělka bude strana přijímat od Barmánců žádosti o členství.

Su Ťij, laureátka Nobelovy ceny za mír z roku 1991, požádala o registraci před Vánoci. Přislíbila současně, že bude-li mít možnost, nadcházejících voleb se zúčastní. Ve čtvrtečním rozhovoru pro stanici BBC řekla, že očekává "plně demokratické hlasování".

Národní liga pro demokracii přišla o status politické strany loni. Byla to reakce tehdejší vojenské junty na bojkot parlamentních voleb z listopadu 2010, ke kterému se strana uchýlila na protest proti věznění své zakladatelky Su Ťij. Pokud by se tehdy chtěla hlasování zúčastnit, musela by Su Ťij a další vězněné členy vyloučit.

Barmská politička se dostala na svobodu několik dní po zmíněných volbách, které Západ odsoudil jako frašku s předem stanoveným vítězem. Hlasování dalo zemi v jihovýchodní Asii civilní vládu, kterou však tvoří představitelé předchozího armádního režimu.

Mezinárodní pozorovatele nová vláda přesto překvapila snahou o zavádění reforem. Prezident Thein Sein, v minulosti generál vojenské junty vedené generalissimem Than Šweiem, zahájil dialog se Su Ťij, zastavil kontroverzní výstavbu obří přehrady s hydroelektrárnou (která měla vyrábět elektřinu zejména pro Čínu) a projevil přání zapojit se do dialogu s mezinárodním společenstvím.

V rámci postupného uvolňování poměrů vyšli na svobodu i někteří političtí vězni, mnozí však za mřížemi dosud zůstávají. Tento týden vláda oznámila snížení trestů pro všechny trestance bez rozdílu, avšak očekávanou amnestii pro zadržované disidenty nevydala.

Doplňovací volby se uskuteční 1. dubna. Strany budou usilovat o 40 křesel v dolní komoře parlamentu, o šest v horní komoře a o dvě v regionálních shromážděních. Jde o mandáty uvolněné poslanci, kteří se později stali ministry či náměstky v civilní vládě. I kdyby je však nově získala opozice, vládnoucí strana podporovaná armádou rozhodně o většinu nepřijde.

Čtvrtinu parlamentních křesel má teď pod kontrolou armáda. Zbývající mandáty ovládá z osmdesáti procent vládní Strana solidarity a rozvoje, kterou tvoří generálové bývalé junty. Vojáci tak po vzniku nové vlády mohli tvrdit, že se režim změnil v civilní, a zároveň zůstat u moci.

Autor: Zdeněk Gazur