Brněnští polárníci se vylodili po 22 dnech plavby ledoborcem v Antarktidě

Vědecká expedice brněnské Masarykovy univerzity v sobotu 28. ledna brzy ráno přistála na Ostrově Jamese Rosse v Antarktidě a po necelých jedenácti měsících tak znovu otevřela stanici J. G. Mendela. Agenturu Mediafax o tom v pondělí informoval správce stanice a vedoucí vědecké expedice Pavel Kapler.

Výsadek z chilského vojenského ledoborce Almirante Oscar Viel se podle šéfa českého kontingentu uskutečnil pomocí pontonové plovoucí plošiny, která při svých dvou cestách mezi ledovými krami na kanálu Prince Gustava převezla třináct členů vědecké expedice a přes osm tun technického nákladu. "Část materiálu, jakým jsou těžké akumulátory pro vědecké přístroje a konstrukční prvky pro retranslační radiostanici dopravil na určené lokality mimo stanici vrtulník," doplnil Kapler. Vykládka se podle něj odehrála díky precizní organizaci i přes mimořádné množství věcí, proviantu a přístrojů hladce. "Práce na umístění všech věcí jsme stihli dokončit již v podvečer prvního dne," pochlubil se šéf mise.

Brněnští polárníci strávili cestou na ostrov na ledoborci 22 dní. V průběhu cesty se českým vědcům neplánovaně podařilo navštívit Puerto Williams v Ohňové zemi, Ostrov Krále Jiřího, Livingstone, a Deception v sousostroví Jižní Shetlandy i Antarktický poloostrov. "Ve všech lokalitách jsme odebrali vzorky pro pozdější analýzy. Na chilské stanici Bernardo O´Higgins jsme provedli rozsáhlou údržbu meteorologické staničky a osobně jsme tam vyjednali užší spolupráci s bulharskou stanicí Svatý Kliment Ochridský a ruskou stanicí Bellingshausen v některé z příštích sezón," pochlubil se Kapler.

Vylodění české expedice se však oproti plánu citelně zpozdilo. Zdržení způsobily změny rozkazů námořnictva v souvislosti s návštěvou chilského prezidenta v antarktickém sektoru. "Citelnou nevýhodou české stanice je totiž její relativní odlehlost a tím omezené možnosti výběru zprostředkovatelů transportu," řekl Kapler. Tento handicap je podle něj z vědeckého pohledu více než vyvážen atraktivitou umístění stanice.

Pozdější příjezd expedice na ostrov Jamese Rosse si podel Kaplera vynutil maximální upřednostnění všech vědeckých operací před plánovanými technickými vylepšeními. "Pokročilá roční doba na druhou stranu omezila například nutnost odklízení sněhu, takže již třetího dne od vylodění bylo možné vědce vyvézt na člunech typu Zodiac do stanových kempů pro práci na odlehlejších lokalitách dále od stanice," informoval agenturu Mediafax šéf české mise.

Část vědců začala prozatím pracovat v kempu v Brandy Bay, kde zkoumají glaciologické a klimatologické jevy. Druhá skupina se v kempu v Torrent Valley věnuje chemickému a geochemickému bádání. "Se stanicí jsou vědci v terénu v kontaktu v předem domluvených časech přes vysílačky a satelitní telefony; na stanici probíhá vyhodnocování aktuální předpovědi počasí a v případě potřeby je posádka stanice připravena okamžitě vyrazit vědcům na pomoc," popsal aktuální situaci polárníků jejich šéf. Kempy podle něj nevyužívají pouze ti vědci, jejichž oblast zájmu leží v blízkosti stanice – letos jsou to dva rostlinní fyziologové, rostlinná ekoložka a parazitoložka.

Přestože na stanici v době příjezdu českých polárníků napadl první letošní sníh (na jižní polokouli právě zvolna končí krátké období léta-pozn. red.), počasí zpožděným výzkumům údajně zatím přeje. "Komplikace se zatím neobjevují ve vyšší než obvyklé míře; zdá se tedy, že pokud nedojde k výrazné proměně počasí, sezona bude i přes počáteční zdržení úspěšná," uvedl Kapler.

Nepříznivé zprávy z argentinské stanice Marambio, přes kterou brněnští vědci plánují návrat do Česka nicméně naznačují, že ani cesta zpět nebude bez komplikací. Argentinská armáda se totiž potož podle Kaplera potýká s technicko-logistickými potížemi a dosud nebyla schopna přepravit k pólu ani vlastní geologickou expedici, jejíž členka, Kateřina Kopalová z pražské Karlovy univerzity tak již druhý měsíc marně čeká na příležitost uskutečnit svůj plánovaný výzkum na Ostrově Jamese Rosse.

Jiří Nováček